ECLI:CZ:NS:2020:20.NCU.119.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 119/2020-17
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou M. K. (roz. K.) , narozenou dne XY, bytem XY, doručovací adresa XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Port of Spain, rodinného oddělení, Republika Trinidad a Tobago (The High Court of Justice, Port of Spain, Family Court Division), ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 02604/2013, ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Port of Spain, rodinného oddělení, Republika Trinidad a Tobago (The High Court of Justice, Port of Spain, Family Court Division), ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. 02604/2013, jímž bylo rozvedeno manželství F. A. S. a M. K. S. (roz. K.), uzavřené dne 19. 3. 1997 před příslušným oddávajícím orgánem v Port of Spain, Republika Trinidad a Tobago, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/III/15, roč. 2005, str. 217, poř. č. 621,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Port of Spain, rodinné oddělení, Republika Trinidad a Tobago, k návrhu manžela navrhovatelky rozvedl manželství navrhovatelky a jejího manžela, když po provedeném řízení zjistil, že manželé se vzájemně odcizili a nebyly shledány předpoklady pro obnovení společného soužití. Nezletilý syn AAAAA (pseudonym) byl svěřen do péče manžela navrhovatelky.
Vztahy mezi manžely byly tedy tak trvale rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení. Ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu je proto v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 8. 12. 2020
JUDr. Karel Svoboda Ph.D.
předseda senátu