ECLI:CZ:NS:2020:20.NCU.5.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 5/2020-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou Z. C. narozenou XY, bytem XY, zastoupenou L. B., bytem XY, Slovenská republika, takto:
I. O návrhu na uznání rozsudku Okresního soudu Falkirk, Spojené království Velké Británie a Severního Irska ( Sheriff Court Falkirk ), ze dne 21. 8. 2019, č. j. FAL-F66-19, jímž bylo rozvedeno manželství Z. C., rozené H., a G. M. C., uzavřené dne 11. 5. 1996 v Praze 1, jsou příslušné rozhodovat okresní soudy.
II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Nejvyššímu soudu dne 8. 1. 2020 se navrhovatelka domáhala uznání rozsudku Okresního soudu Falkirk, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, ze dne 21. 8. 2019, č. j. FAL-F66-19, jímž bylo rozvedeno její manželství s G. M. C..
Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí o rozvodu vydané ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska v řízení, které bylo zahájeno před koncem přechodného období (do 31. 12. 2020) ve smyslu čl. 126 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, uzavřené dne 24. 1. 2020, platné ode dne 1. 2. 2020, dále jen „Dohoda“ [viz rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. 1. 2020 o uzavření Dohody, oznámení o vstupu v platnost Dohody v Úředním věstníku Evropské unie L 29/189 z 31. 1. 2020], v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. b) Dohody se řídí jeho uznání právním režimem zakotveným v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen „nařízení č. 2201/2003“).
Podle čl. 21 odst. 1 nařízení č. 2201/2003 jsou rozhodnutí vydaná v některém členském státě v jiných členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení.
Podle čl. 21 odst. 3 nařízení č. 2201/2003 může přesto kterákoliv dotčená osoba požádat o vydání rozhodnutí o uznání nebo neuznání rozhodnutí. O takových návrzích v České republice přísluší rozhodovat okresním soudům (§16 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a Úřední věstník Evropské unie 2013/C 85/06).
Nejvyšší soud, jenž není věcně příslušný k projednání předmětného návrhu, v souladu s §104a odst. 4 o. s. ř. rozhodl, že jsou v dané věci příslušné rozhodovat okresní soudy.
Na základě §104a odst. 6 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhodl o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6, který je obecným soudem navrhovatelky, a je tedy podle §16 odst. 2 věty třetí zákona č. 91/2012 Sb. místně příslušným k projednání daného návrhu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 2. 2020
JUDr. Miroslava Jirmanová Ph.D.
předsedkyně senátu