ECLI:CZ:NS:2020:20.NCU.58.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 58/2020-5
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovateli 1) J. H. , narozeným dne XY, bytem XY, a 2) T. D. T. , narozeným dne XY, bytem tamtéž, oběma zastoupenými Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova č. 372/2, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, takto:
Rozsudek Rodinného soudu, Soudu prvního stupně Leuven, Belgické království, ze dne 4. března 2019, č. 18/783/B, jímž bylo rozhodnuto o plné adopci – určení otcovství obou navrhovatelů k nezletilému AAAAA (pseudonym), narozenému dne XY v XY, Belgické království, nyní soudem určené jméno XY,
se uznává,
pokud jde o výrok o plné adopci - určení rodičovství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Rodinný soud Soudu prvního stupně Leuven, Belgické království, rozsudkem ze dne 4. března 2019, č. 18/783/B, k návrhu navrhovatelů J. H. a T. T. rozhodl o plné adopci AAAAA oběma navrhovateli a dále o přejmenování AAAAA na XY. Soud vzal na vědomí, že od 22. listopadu 2016 byl AAAAA umístěn u žadatelů s cílem adopce, přičemž od té doby tvoří pevnou rodinu a mezi žadateli a AAAAA existuje sociální a emoční vazba. Původ AAAAA je jednoznačně určen pouze, pokud jde o (biologickou) matku, která vyslovila souhlas s adopcí. Soud dospěl k závěru, že adopce se opírá o zákonné důvody, je v AAAAA zájmu a respektuje základní práva, která mu svědčí na základě mezinárodního práva. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. dubna 2019.
K uznání předložené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanoveními §776 a násl. českého občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) i s jeho ustanovením §804, jež pamatuje na případy náhradního mateřství. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 ve spojení s §55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení §55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že J. H. byl v době vydání rozhodnutí o plné adopci - určení rodičovství občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
V nálezu ze dne 29. června 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud předestřel právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče.
Nejvyšší soud přitom neshledal žádných okolností, jež by opodstatňovaly odlišení řešeného případu od věci, v níž byl vydán citovaný nález.
Protože tedy cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelé domáhají, vyhovuje předpokladům, které pro určení otcovství stanoví právní řád České republiky, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelé (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 7. 7. 2020
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu