ECLI:CZ:NS:2020:20.NCU.79.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 79/2020-35
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovateli 1) P. V. , narozeným dne XY, a 2) Š. K. , narozeným dne XY, oběma bytem XY, oběma zastoupeným Mgr. Monikou Kořínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Celetná č. 554/4, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, takto:
Rozsudek Obvodního soudu státu Wisconsin pro okres Outagamie, Spojené státy americké (The Circuit Court of the State of Wisconsin for the Outagamie Couny) , ze dne 8. 5. 2020, sp. zn. 2020-PA-26, pokud jím bylo stanoveno rodičovství P. V., narozeného dne XY, a Š. K., narozeného dne XY, k nezletilému AAAAA (pseudonym), narozenému dne XY v XY, stát Wisconsin (Spojené státy americké),
se uznává,
pokud jde o určení otcovství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Obvodní soud státu Wisconsin pro okres Outagamie (Spojené státy americké) rozsudkem ze dne 6. 5. 2020, sp. zn. 2020- PA-26 (dále rovněž „rozsudek“), ke společnému návrhu navrhovatelů P. V., Š. K. (rovněž navrhovatelů v posuzované věci) a gestační nosičky S. L. R. rozhodl, že navrhovatel P. V. je biologickým a zákonným otcem AAAAA, narozeného dne XY, a jako zákonný otec má P. V. veškerá rodičovská práva a povinnosti včetně zákonného opatrovnictví, péče, rozhodovací pravomoci za nezletilého a všech povinností výživného (srov. bod 4 rozsudku). Dále rozhodl, že navrhovatel Š. K. je zamýšleným a zákonným otcem nezletilého AAAAA a jako zákonný otec má všechna práva povinnosti rodiče, včetně zákonného opatrovnictví, péče a rozhodovací pravomoci za nezletilého a všech povinností výživného (srov. bod 5 rozsudku). Předpoklad mateřství pro S. L. R. byl vyvrácen (srov. bod 7 rozsudku). Podle pokynů obsažených v bodě 6 rozsudku byl po narození nezletilého AAAAA Hlavním matričním úřadem Ministerstva zdravotnictví státu Wisconsin vystaven dne 15. 5. 2020 rodný list nezletilého (státní evidenční číslo 2020300051).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMPS“).
Ve smyslu ustanovení §55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že oba navrhovatelé byli v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občany České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
V nálezu ze dne 29. června 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud předestřel právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče.
Nejvyšší soud nenalezl žádné relevantní důvody k tomu, aby se v posuzovaném případu odchýlil od věci, v níž byl vydán citovaný nález Ústavního soudu.
Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedený rozsudek Obvodního soudu státu Wisconsin pro okres Outagamie (Spojené státy americké) uznal, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
O doplněném návrhu navrhovatelů 1) a 2), aby ve výroku rozhodnutí o uznání výše uvedeného rozsudku „byl navrhovatel P. V., uveden jako biologický otec nezletilého“, Nejvyšší soud nerozhodoval samostatným výrokem, neboť shora uvedeným výrokem byl výrok rozhodnutí, kterým bylo určeno otcovství P. V. k nezletilému AAAAA, uznán. V projednávané věci je přitom uznáváno rozhodnutí o určení rodičovství, pro jeho uznání (byly-li splněny další předpoklady) není podstatné, zda bylo jedním z předpokladů biologické rodičovství k dítěti.
Náklady řízení platí navrhovatelé (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 15. 9. 2020
JUDr. Karel Svoboda Ph.D.
předseda senátu