ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.1665.2020.1
sp. zn. 21 Cdo 1665/2020-294
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně E. Z. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Jindřichem Lvem, advokátem se sídlem v Praze, Belgická č. 196/38, proti žalovaným 1) IMEX REALITY s. r. o. se sídlem v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží č. 1167/12, IČO 26846764, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Janotou, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října č. 1727/108, 2) TG CREDIT CZ s. r. o. se sídlem v Ostravě, Poděbradova č. 1442/109, IČO 26848511 a 3) D. K., narozenému dne XY, bytem v XY, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 80 C 225/2016, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. října 2019, č. j. 57 Co 145/2018-264, takto:
I. Dovolání žalované 1) se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2019, č. j. 57 Co 145/2018-264, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., podle nějž není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Rozhodnutí odvolacího soudu je při řešení stěžejních, a dovolatelkou vytčených, otázek v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.
K otázce okruhu účastníků v řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1638/2011, vyslovil závěr, že neplatnost veřejné nedobrovolné dražby může být vyslovena jen tehdy, účastní-li se řízení (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel (stejně potom např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3697/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3671/2016); nezbytnost účastenství obligačního dlužníka, jak dovozuje dovolatelka, tak z ničeho nevyplývá a námitka přípustnost dovolání nezakládá.
K otázce požadavků na náležitosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti jako podmínky uskutečnění veřejné nedobrovolné dražby [§36 odst. 1 zákona č. zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných dražbách“)] Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 17. 10. 2017, sp. zn.
21 Cdo 1871/2017, vyslovil závěr, že ve veřejné nedobrovolné dražbě lze zástavu zpeněžit
- jak vyplývá z citovaných ustanovení §36 odst. 1 a 3 zákona o veřejných dražbách
- jen tehdy, byla-li zástavnímu věřiteli zajištěná pohledávka přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Znamená to, že zástavní věřitel, který chce dosáhnout zpeněžení zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě, musí mít – na rozdíl od zástavního věřitele, který se domáhá zpeněžení zástavy návrhem na její soudní prodej podle ustanovení §353a a násl. z. ř. s. - exekuční titul, z něhož dlužníku nebo zástavnímu dlužníku (je-li zároveň obligačním dlužníkem) vyplývá povinnost k zaplacení peněžité částky (zajištěné pohledávky) zástavnímu věřiteli, jejíhož splnění by se zástavní věřitel mohl domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí některým (kterýmkoli) ze způsobů uvedených v ustanovení §258 odst. 1 o. s. ř. nebo exekučním návrhem podle ustanovení §37 a násl. exekučního řádu, na základě něhož by mohla být provedena exekuce některým (kterýmkoli) ze způsobů uvedených v ustanovení §59 odst. 1 exekučního řádu. Takovým exekučním titulem může být vykonatelné soudní rozhodnutí (např. rozsudek, platební rozkaz aj.), vykonatelný rozhodčí nález podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, vykonatelný notářský zápis podle §71a nebo §71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon (např. rozhodnutí správního orgánu, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků).
Z uvedeného je zřejmé, že požadavky na náležitosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, jak pro účely vedení exekučního (vykonávacího) řízení, tak pro účely zpeněžení zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě, jsou totožné.
V usnesení ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 20 Cdo 1972/2007 (jehož závěry, formulované pro případy, kdy je exekučním titulem exekutorský zápis, platí mutatis mutandis i pro zápisy notářské), Nejvyšší soud vyslovil závěr, že exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování exekutorských zápisů a materiální (věcné) náležitosti. S exekutorským zápisem, který neobsahuje některou z formálních náležitostí, nejenže nelze spojovat vlastnost přímé vykonatelnosti (oprávněná osoba přichází o výhodu vymoci na jeho podkladě splnění povinnosti bez předcházejícího nalézacího řízení), ale takový zápis není ani veřejnou listinou ve smyslu §79 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. Nezná-li exekutor účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem. Jestliže bylo v exekutorském zápisu sepsaném soudní exekutorkou uvedeno její prohlášení, že totožnost přítomných ověřila „dle předložených platných průkazů a výpisu rejstříků právnických osob Ministerstva kultury České republiky“, tak takový údaj o prokázání totožnosti účastníků exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti nemůže být dostačující, neboť neodpovídá žádnému ze způsobů uvedených v ustanovení §80 zákona č. 120/2001 Sb. Soudní exekutorka se stran průkazů, jimiž byla prokázána totožnost účastníků, omezila pouze na údaj o jejich platnosti a neuvedla skutečnost, že se jednalo o průkazy „úřední.“ (totožně pro účely náležitostí notářského zápisu potom srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1012/2000).
Uzavřel-li odvolací soud na podkladě skutkového zjištění (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení §241a odst. 1 a §242 odst. 3 věty první o. s. ř. – nepodléhá), že notářský zápis ze dne 5. 6. 2015, sepsaný notářku JUDr. Alicí Procházkovou, sp. zn. N 713/2015, NZ 550/2015, neobsahuje údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků jedním ze způsobů, kterým se podle §64 notářského řádu prokazuje pro účely sepsání notářského zápisu totožnost účastníků, nebo údaj o tom, že ho (je) notář zná osobně, že „…pohledávka dražebního věřitele nebyla doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem…“ a dražba je proto neplatná, je tento jeho závěr v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a námitka tak přípustnost dovolání nezakládá.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované 1) podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 9. 2020
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu