ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.798.2020.1
sp. zn. 21 Cdo 798/2020-308
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce J. H., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Karolínou Steinerovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Korunní č. 810/104, proti žalované F., se sídlem XY, IČO XY, zastoupené Mgr. Helenou Peterkovou, advokátkou se sídlem v Hradištku, Brunšov č. 473, o 417.276,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 235/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2019 č.j. 62 Co 106/2017-282, takto:
Dovolání žalobce se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2.10.2019 č.j. 62 Co 106/2017-282 není podle ustanovení §237 o.s.ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho závěr o tom, že žalobce nemá právo na odstupné při skončení pracovního poměru z důvodu fikce výpovědního důvodu podle ustanovení §52 písm. c) zák. práce, neboť důvodem odvolání žalobce z vedoucího pracovního místa nebylo zrušení tohoto místa v důsledku organizační změny] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (napadený rozsudek odvolacího soudu vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, který byl – přímo v této věci – vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2019 č.j. 21 Cdo 1548/2018-264) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Namítá-li dovolatel, že Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku dal zaměstnavatelům „návod jak obejít povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné“, potom přehlíží, že nestačí, aby zaměstnavatel pouze „konstatoval, že nebyl spokojen s plněním pracovních úkolů, pracovní morálkou (odvolaného) zaměstnance“, nýbrž musí toto své tvrzení v případném soudním řízení také prokázat.
K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř. nejsou způsobilé ani námitky, kterými dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř., a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o.s.ř. [polemizuje-li se skutkovými zjištěními odvolacího soudu (že „k odvolání žalobce z funkce zástupce šéfredaktora nedošlo v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny“, nýbrž z důvodu, že „žalovaná byla s jeho pracovními výsledky nespokojena“), předestírá-li vlastní hodnocení důkazů a vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní, od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 4. 2020
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu