ECLI:CZ:NS:2020:21.CUL.1.2020.1
MSPH 77 INS XY
177 ICm XY
sp. zn. 21 Cul 1/2020-403
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka o návrhu vedlejšího účastníka na straně žalovaného P. H. , narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Matějem Dvořákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Školská č. 695/38, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 104 VSPH XY, takto:
I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k „nařízení jednání o odvolání“ se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2019, č. j. 177 ICm XY (MSPH 77 INS XY), kterým byla zamítnuta žaloba o určení pravosti pohledávky žalobkyně z titulu zaplacení kupní ceny ve výši 3.333.010 Kč, podala žalobkyně odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 26. 9. 2019 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 104 VSPH XY.
Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen dne 19. 12. 2019, se vedlejší účastník na straně žalovaného domáhá, aby odvolací soud „nařídil ve věci jednání“. Návrh odůvodnil celkovou délkou insolvenčního řízení („trvá již od roku 2011“), kterou jsou poškozováni věřitelé, a jedná se o jejich ochranu, žalobkyně svým jednáním ovlivňuje průběh insolvenčního řízení, poškozuje věřitele.
Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka se k návrhu vyjádřil tak, že spis byl s odvoláním předložen dne 24. 9. 2019, načež dne 19. 12. 2019 byl podán návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Má za to, že v odvolacím řízení k žádným průtahům nedochází, předpokládá se vyřízení této věci v první polovině roku 2020. Poukázal dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2012, sp. zn. 21 Cul 5/2012, z něhož vyplývá, že se nelze domáhat určení lhůty k nařízení jednání, jestliže potřeba jeho provedení není s přihlédnutím k povaze věci nepochybná.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 13. 1. 2020, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
V usnesení ze dne 10. 9. 2012, sp. zn. 21 Cul 5/2012, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, pod poř. č. 2, Nejvyšší soud vyslovil názor, že návrhem podle ustanovení §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, se nelze domáhat určení lhůty k nařízení jednání, jestliže potřeba jeho provedení není s přihlédnutím k povaze věci nepochybná. Vzhledem k uvedenému je návrh na určení lhůty k „nařízení jednání“ zjevně nedůvodný; navíc je nutno konstatovat, že v posuzovaném případě k průtahům v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze zatím nedochází s ohledem na to, kdy věc byla odvolacímu soudu předložena, a pouhá obava z „budoucích možných průtahů“ určení lhůty k provedení procesního úkonu neumožňuje.
Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení §174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2020
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu