ECLI:CZ:NS:2020:21.CUL.7.2019.1
sp. zn. 21 Cul 7/2019-72
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka o návrhu navrhovatelky V. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené opatrovníkem J. H., bytem XY, zastoupené Mgr. Pavlem Maršálkem, advokátem se sídlem v Liberci, Vrchlického č. 802/46, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 4 Co 155/2019, takto:
I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k „nařízení jednání Vrchního soudu v Praze ve věci samé o podaném odvolání žalované“ se zamítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. 4. 2019, č. j. 30 Co 68/2019-38, kterým byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost, podaná žalovanou proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 21. 11. 2000, č. j. 29 Co 541/2000-21, podala navrhovatelka odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 6. 5. 2019 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 4 Co 155/2019.
Dne 30. 4. 2019 doručila navrhovatelka Vrchnímu soudu v Praze návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který odůvodnila dosavadní délkou řízení. Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 6. 2019, č. j. 21 Cul 2/2019 – 7 návrh navrhovatelky zamítl jako zjevně nedůvodný, neboť potřeba provedení navrhovaného procesního úkonu není s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a spis s odvoláním žalované byl odvolacímu soudu předložen soudem prvního stupně teprve dne 6. 5. 2019 a logicky tak k průtahům v odvolacím řízení dojít nemohlo, přičemž pouhá obava z „budoucích možných průtahů“ určení lhůty k provedení procesního úkonu neumožňuje.
Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 8. 12. 2019 se navrhovatelka, zastoupena opatrovníkem, opakovaně domáhá, aby Nejvyšší soud „určil Vrchnímu soudu v Praze lhůtu pro provedení procesního úkonu“. Návrh nijak neodůvodnila.
K výzvě Nejvyššího soudu, učiněné usnesením ze dne 10. 1. 2020, č. j. 21 Cul 7/2019 – 66, navrhovatelka návrh doplnila tak, že „návrh na provedení procesního úkonu se týká nařízení jednání Vrchního soudu v Praze ve věci samé o podaném odvolání žalované v řízení vedeném pod č. j. 4 Co 155/2019 o žalobě pro zmatečnost“.
Pověřený člen senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Mědílek se k návrhu vyjádřil tak, že k žalovanou namítaným průtahům v odvolacím řízení nedochází, neboť u odvolacího soudu se nachází větší počet dosud nevyřízených věcí, v nichž bylo odvolání podáno dříve než v předmětné věci. Nařízení jednání lze ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Co 155/2019 očekávat ve druhém čtvrtletí roku 2020.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 20. 12. 2019, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
V usnesení ze dne 10. 9. 2012, sp. zn. 21 Cul 5/2012, které bylo uveřejněno pod č. 2 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, Nejvyšší soud vyslovil názor, že návrhem podle ustanovení §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, se nelze domáhat určení lhůty k nařízení jednání, jestliže potřeba jeho provedení není s přihlédnutím k povaze věci nepochybná. Vzhledem k uvedenému je návrh na určení lhůty k „nařízení jednání“ zjevně nedůvodný; Vrchní soud v Praze má právo i povinnost bez ovlivňování zvenčí uvážit svůj další procesní postup v odvolacím řízení rovněž z toho hlediska, zda ve věci přichází v úvahu nařízení jednání, jak to požaduje žalovaná, anebo zda neshledává podmínky pro nařízení jednání a jsou zde podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání.
Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení §174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatelka nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 2. 2020
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu