Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2020, sp. zn. 21 Nd 116/2020 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:21.ND.116.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:21.ND.116.2020.1
sp. zn. 21 Nd 116/2020-26 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s. se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Letenská č. 121/8, IČO 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, proti povinnému L. P. , narozenému XY, bytem v XY, pro 38.274,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 44/2020, o určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 44/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5. Odůvodnění: Soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno - venkov, podal dne 19. 12. 2019 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 16. 12. 2019 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného ve smyslu zákona č. 120/2001 Sb. pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 38.274,- Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného exekučního titulu – rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 6. 2019, č. j. 20 C 88/2018-31. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 29. 1. 2020, č. j. 14 EXE 44/2020-20, vyslovil svoji místní nepříslušnost k projednání věci a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vycházel ze zjištění, že povinný je státním příslušníkem Slovenské republiky s pobytem „uvedeným v záhlaví“, kde mu byl doručen i exekuční titul, a že ke dni zahájení tohoto exekučního řízení nemá na území České republiky registrován pobyt (pobyt v České republice má ukončen k datu 5. 4. 1991); soudu není znám ani případný majetek povinného umístěný v jeho obvodu. S odkazem na ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a ustanovení §11 odst. 1 a 3 o. s. ř. dospěl k závěru, že v dané věci podmínky místní příslušnosti nelze zjistit a že je proto třeba věc předložit Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky (z obsahu spisu vyplývá, že do 5. 4. 1991 byl povinný registrován k pobytu na území České republiky na adrese „XY“) a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§105 odst. 2 o. s. ř.), vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, kde byl povinný na území České republiky naposled registrován k pobytu a u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 4. 2020 JUDr. Mojmír Putna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/20/2020
Spisová značka:21 Nd 116/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:21.ND.116.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 1 a 3 o. s. ř.
§45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-07-10