ECLI:CZ:NS:2020:22.CDO.1578.2020.1
sp. zn. 22 Cdo 1578/2020-273
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce M. M. J. K., narozeného XY, bytem ve Spolkové republice Německo, XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Markem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Havlíčkova 1400/29, proti žalovaným 1) H. W., narozenému XY, bytem ve Spolkové republice Německo, XY, 2) T. W., narozenému XY, bytem ve Spolkové republice Německo, XY, oběma zastoupeným Mgr. Miladou Majerovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Pražská 2230/8, o zrušení a vypořádá spoluvlastnictví a o majetkovém vypořádání v širším smyslu, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 21 C 201/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2019, č. j. 20 Co 207/2019-246, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2019, č. j. 20 Co 207/2019-246, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaného žalobcem v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 14. 11. 2018, č. j. 21 C 201/2017-175, zrušil spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. č. XY v k. ú. XY (výrok I) a tuto nemovitost přikázal do rovnodílného spoluvlastnictví žalovaných (výrok II) s tím, že žalovaní nejsou povinni zaplatit žalobci ničeho na vypořádání jeho podílu na této nemovitosti (výrok III). Zamítl žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. XY, XY, XY a XY v k. ú. XY (výrok VI). Každému ze žalovaných uložil povinnost zaplatit žalobci částku 213,20 Kč spolu s úrokem prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 24. 11. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV a V). Zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému 1) zaplatit žalobci 30 434,55 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 30 647,75 Kč od 1. 4. 2014 do 23. 11. 2017 a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 30 434,55 Kč od 24. 11. 2017 do zaplacení (výrok VII). Zamítl žalobu také v části, ve které se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému 2) zaplatit žalobci 33 884,05 Kč spolu s úrokem prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 34 097,25 Kč od 1. 4. 2014 do 23. 11. 2017 a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 33 884,05 Kč od 24. 11. 2017 do zaplacení (výrok VIII). Rovněž zamítl žalobu o uložení povinnosti každému ze žalovaných zaplatit žalobci 2 000 € (výrok IX a X). Rozhodl také o povinnosti žalovaného zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 5 169 Kč a o náhradě nákladů nalézacího řízení vzniklých žalovaným (výrok XI a XII).
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 10. 12. 2019, č. j. 20 C 207/2019-246, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II, III, VI, VII, VIII, IX, X, a XI potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Změnil výrok XII rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů nalézacího řízení tak, že žalovaným náhradu nákladů nalézacího řízení nepřiznal (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Rozhodl také o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III a IV).
Proti rozsudku odvolacího soudu, a to do výroku I, ve kterém byl potvrzen výrok II a III rozsudku nalézacího soudu, a výroků III a IV, podává žalobce dovolání. Žalobce v dovolání nesouhlasí se způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. č. XY v k. ú. XY. Namítá, že tato nemovitost měla být rozdělena mezi účastníky řízení, příp. prodána ve veřejné dražbě, nikoliv však přikázána do spoluvlastnictví žalovaných, a to bez jakékoliv náhrady přiznané žalobci. Má za to, že odvolací soud se při řešení relevantních právních otázek souvisejících se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví odchýlil ve smyslu §237 o. s. ř. od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (na kterou v dovolání odkazuje) a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle §241a odst. 1 o. s. ř. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu, příp. i soudu prvního stupně, v napadené části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaní se k dovolání žalobce nevyjádřili.
Podle §243 písm. b) zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Dovolací soud vzal v úvahu, že pravomocné soudní rozhodnutí je vkladovou listinou ve smyslu §15 odst. 1 písm. a) a §17 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Stav zápisu v katastru nemovitostí, který po povolení vkladu umožnil žalovaným s předmětnou nemovitostí volně nakládat, by se závažným způsobem mohl dotknout poměrů žalobce, který v dovolání žádá, aby byl pozemek parc. č. XY v k. ú. XY rozdělen, příp. prodán ve veřejné dražbě, a nikoliv přikázán do spoluvlastnictví žalovaných. Právní vztahy týkající se předmětné nemovitosti by měly i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí zůstat do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí existujícího před rozhodnutím odvolacího soudu nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než toliko účastníků řízení.
Z těchto důvodu Nejvyšší soud i bez návrhu rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2019, č. j. 20 Co 207/2019-246, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání, které podal žalobce [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 7. 2020
Mgr. David Havlík
předseda senátu