ECLI:CZ:NS:2020:22.CDO.2105.2020.1
sp. zn. 22 Cdo 2105/2020-1354
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně M. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ivanou Šlehoferovou, advokátkou se sídlem v Kralupech nad Vltavou, nám. J. Seiferta 238, proti žalovanému F. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Štěpánem Ciprýnem, advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 249/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. 28 Co 44/2019-1265, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. 28 Co 44/2019-1265, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. 28 Co 44/2019-1265, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovaným v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Mělníku (vázán rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, č. j. 22 Cdo 4943/2016-911, kterým dovolací soud zrušil předchozí rozhodnutí soudů nižších stupňů v této věci, a to rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2016, č. j. 19 Co 51/2016, 19 Co 52/2016-813, a rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 31. 3. 2015, č. j. 12 C 249/2010-648, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 3. 7. 2015, č. j. 12 C 249/2010-658) rozsudkem ze dne 22. 10. 2018, č. j. 12 C 249/2010-987, přikázal ze zaniklého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalobkyně pozemek parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 218 m 2 , pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, o výměře 727 m 2 , pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, o výměře 63 m 2 , pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, o výměře 23 m 2 , pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, o výměře 38 m 2 , vše zapsáno na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, dále pozemek parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 32 m 2 , jehož součástí je budova bez č. p., a pozemek parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 50 m 2 , jehož součástí je budova bez č. p., to vše zapsáno na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY (dále jen „předmětné nemovitosti“). Do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal 169 126 ks podílových listů otevřeného podílového fondu „Fondu řízených výnosů OPF Investiční společnosti České spořitelny, a. s.“ a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů 2 763 902 Kč. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání obou účastníků řízení rozsudkem ze dne 23. 1. 2020, č. j. 28 Co 44/2019-1265, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že přikázal ze zaniklého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného 169 126 ks podílových listů Fondu řízených výnosů OPF Investiční společnosti České spořitelny, a. s., 2 804,098 ks cenných papírů ING Invest European Small Caps a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů 5 008 958 Kč. Jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů nalézacího i odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, ve kterém rovněž navrhuje odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Uvádí, že výkonem rozhodnutí by žalovanému vznikla závažná újma, jelikož je v současné době v podstatě nemajetný, resp. vlastní majetek malé hodnoty, který není likvidní. Žalovaný již nepodniká, jediným příjmem žalovaného je starobní důchod. Žalovaný je rovněž povinen plnit dluhy vzniklé v době trvání společného jmění manželů, přičemž žalobkyně se na plnění těchto dluhů žádným způsobem nepodílí. Soudní výkon rozhodnutí či exekuce by měly vzhledem k majetkovým poměrům žalovaného značný negativní dopad do jeho majetkové sféry.
Žalobkyně se k návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřila.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalovanému, s ohledem na jeho majetkové poměry a na dopad možného výkonu rozhodnutí (exekuce) do jeho majetkové sféry, závažná újma, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovaným [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 9. 2020
Mgr. David Havlík
předseda senátu