ECLI:CZ:NS:2020:22.CDO.2501.2020.1
sp. zn. 22 Cdo 2501/2020-376
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) I. R. , narozeného XY, b) A. R. , narozené XY, obou bytem v XY, zastoupených Mgr. Soňou Kozovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková 124, proti žalovaným 1) M. M. , narozenému XY, 2) O. M. , narozené XY, oběma bytem v XY, zastoupeným Mgr. Alešem Zapletalem, advokátem se sídlem v Hranicích, Masarykovo náměstí 122, o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 6 C 226/2012, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. 9. 2019, č. j. 59 Co 108/2018-306, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 10. 10. 2019, č. j. 59 Co 108/2018-312, a ve znění usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 11. 2019, č. j. 59 Co 108/2018-319, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou oprávněni společně a nerozdílně zaplatit každému ze žalovaných na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 800 Kč k rukám zástupce žalovaných Mgr. Aleše Zapletala do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 14. 12. 2017, č. j. 6 C 226/2012-231, zřídil ve prospěch žalobců a každého dalšího vlastníka pozemku parc. č. XY, jehož součástí je jiná stavba bez č. p./č. e., a pozemku parc. č. XY, to vše v k. ú. XY, právo odpovídající služebnosti zatěžující pozemky parc. č. XY a parc. č. XY v k. ú. XY spočívající v povinnosti vlastníka těchto pozemků strpět vybudovanou podzemní kabelovou elektrickou přípojku NN vedoucí z pozemku parc. č. XY a parc. č. XY přes pozemek parc. č. XY a parc. č. XY v k. ú. XY k transformační stanici umístěné na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, a to v nezbytném rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. 2037-34/2015 ze dne 13. 4. 2015, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a v povinnosti vlastníka pozemků parc. č. XY a parc. č. XY v k. ú. XY umožnit vstup na tyto pozemky za účelem opravy a údržby podzemní kabelové elektrické přípojky NN (výrok I). Žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalovaným za zřízení věcného břemene částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). Dále rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení 68 012 Kč (výrok III). Rozhodl také, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu na náhradě nákladů řízení 8 470 Kč (výrok IV).
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně jako soud odvolací k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 18. 9. 2019, č. j. 59 Co 108/2018-306, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 10. 10. 2019, č. j. 59 Co 108/2018-312, a ve znění usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 11. 2019, č. j. 59 Co 108/2018-319, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II o věci samé. Změnil výrok III rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobcům se právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznává a přiznal žalobcům právo na náhradu nákladů odvolacího a dovolacího řízení. Potvrdil také rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku IV o náhradě nákladů řízení vzniklých státu.
Proti rozsudku odvolacího soudu, a to do výroků II a III, podávají žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o §237 o. s. ř. a v němž uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. Nesouhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu, který nepřiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů podle §150 o. s. ř. Mají za to, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, na kterou v dovolání odkazují. Navrhují, aby dovolací soud změnil napadenou část rozhodnutí odvolacího soudu a uložil žalovaným povinnost nahradit žalobcům náklady řízení před soudy všech stupňů, případně aby rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaní ve vyjádření k dovolání uvádí, že dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné. Nad to poznamenávají, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právních otázkách, při jejichž řešení se odvolací soud neodchýlil ve smyslu §237 o. s. ř. od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, na kterou ve vyjádření odkazují. Navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání žalobců podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Jelikož dovolání žalobců směřuje pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu v části týkající se výroků o nákladech řízení, není podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobců podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s §243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění.
Poučení: Nesplní-li žalobci dobrovolně povinnost uloženou jim tímto rozhodnutím, mohou se žalovaní domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 9. 2020
Mgr. David Havlík
předseda senátu