ECLI:CZ:NS:2020:22.ND.124.2020.1
sp. zn. 22 Nd 124/2020-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., v exekuční věci oprávněné Intrum Czech, s. r. o. , IČO 27221971, se sídlem v Praze, Klimentská 1216/46, zastoupené JUDr. Pavlem Staňkem, advokátem se sídlem v Praze, Lazarská 11/6, proti povinnému J. S. , narozenému XY, bytem XY, pro 2 260,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 485/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 485/2020 projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Ondřej Mareš, L.LM., se sídlem exekutorského úřadu v Litoměřicích, Masarykova 679/33, podal Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 1. 2. 2020 žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 2 260,85 Kč na podkladě pravomocného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 9. 2019, č. j. ČTÚ-15 601/2019-635/VI.
Usnesením ze dne 6. 2. 2020, č. j. 14 EXE 485/2020-12, Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po marném uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena dle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu České republiky. V odůvodnění uvedl, že povinný neprochází registrem obyvatel, registrem cizinecké policie pro pobyt cizinců ani registrem osob podnikajících dle živnostenského zákona, soudu není znám případný majetek povinného umístěný v jeho obvodu a z úřední činnosti je soudu známo, že se povinný nezdržuje na označené adrese XY. Nařízení exekuce je v pravomoci soudů ČR, podmínky místní příslušnosti ale nelze zjistit. Proto musí místně příslušný soud určit Nejvyšší soud.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný,
je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, dostupné na internetových stránkách www.nsoud.cz , stejně jako další uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu).
Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v §6 o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). S ohledem na účel exekučního řízení není případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §52 odst. 1 exekučního řádu s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti tak, že místně příslušným soudem v dané věci určil soud, v jehož obvodu má sídlo soudní exekutor, jenž požádal o pověření a nařízení exekuce, to je Okresní soud v Litoměřicích. Vzal přitom v úvahu, že z údajů oprávněné v návrhu na exekuci nevyplývá žádná skutečnost odůvodňující tam uvedený údaj o poslední kontaktní adrese povinného v Praze a tato skutečnost nevyplývá ani z obsahu exekučního titulu ani z dalšího obsahu spisu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 4. 2020
Mgr. David Havlík
předseda senátu