ECLI:CZ:NS:2020:22.ND.193.2020.1
sp. zn. 22 Nd 193/2020-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Heleny Novákové ve věci oprávněného V. Š., narozeného XY, bytem XY, proti povinné J. W., narozené XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 334/2020, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 334/2020 projedná a rozhodne Okresní soud v Kutné Hoře.
Odůvodnění:
Exekučním návrhem ze dne 7. 1. 2020 podaným u soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, se oprávněný vůči povinné domáhá nařízení exekuce k vymožení pohledávky ve výši 15 556 Kč s příslušenstvím přiznané oprávněnému rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 22. 6. 2015, č. j. 5 C 149/2013-275, jenž nabyl právní moci 8. 9. 2015 a vykonatelnosti 12. 9. 2015. Dne 15. 1. 2020 požádala soudní exekutorka JUDr. Ingrid Švecová Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 21. 1. 2020, č. j. 14 EXE 334/2020-10, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. Uvedl, že v exekučním návrhu označená povinná osoba je občanem České republiky a její trvalý pobyt na území České republiky byl ukončen k 15. 1. 1997. V současné době žije ve Švédsku na shora uvedené adrese. Soudu pak není znám ani případný majetek povinné nacházející se v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5. Uzavřel, že podmínky pro určení místní příslušnosti soudů České republiky chybí.
Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání oprávněného usnesením ze dne 24. 2. 2020, č. j. 17 Co 63/2020-16, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád (dále „exekuční řád“), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí,
že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
V daném případě není zpochybněno, že povinná nemá místo svého trvalého pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu byl vydán exekuční titul, jehož předmětem je pohledávka, která vznikla oprávněnému jako spoluvlastníkovi z titulu podílu povinné jako spoluvlastnice na dani z nemovitostí, nacházejících se v katastrálním území a obci XY.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 5. 2020
Mgr. David Havlík
předseda senátu