ECLI:CZ:NS:2020:22.ND.465.2019.1
sp. zn. 22 Nd 465/2019-1502
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně L. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Zdeňkem Stejskalem, advokátem se sídlem v Praze 3, náměstí Jiřího z Poděbrad 1573/18, proti žalovanému J. K. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 5 C 266/2011, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. července 2019, č. j. 28 Co 212/2018-1426, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. července 2019, č. j. 28 Co 212/2018-1426, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalovaný podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2019, č. j. 28 Co 212/2018-1426, v zákonem stanovené lhůtě dovolání a současně samostatným podáním učinil návrh na odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí.
Svůj návrh odůvodnil tím, že vzhledem k velmi vysoké částce, kterou mu dovoláním napadené rozhodnutí ukládá zaplatit žalobkyni, není schopen tuto částku ve stanovené lhůtě uhradit, přičemž možné exekuční řízení by podstatně zasáhlo do majetkových poměrů žalovaného i společných nezletilých dětí účastníků. Vzhledem k tomu, že však žalovaný v dovoláním napadeném rozhodnutí shledává řadu hmotněprávních i procesněprávních pochybení a navrhuje zrušení tohoto rozhodnutí, a zároveň žalobkyně pobývá dlouhodobě v zahraničí, neměl by žalovaný následně možnost vymoci po žalobkyni případné bezdůvodné obohacení v případě zrušení exekučního titulu dovolacím soudem.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může před rozhodnutím o dovolání dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Vzhledem k tomu, že spolu s rozhodnutím o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, bylo dovolacím soudem současně rozhodnuto i o samotném dovolání žalovaného (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 22 Cdo 4165/2019), kdy dovolací soud neshledal dovolání žalovaného přípustným a podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl, rozhodl dovolací soud současně o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí tak, že jej zamítl.
S ohledem na akcesorickou povahu návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí ve vztahu k podanému dovolání a zároveň i z důvodu nadbytečnosti vzhledem k odmítnutí dovolání žalovaného pro nepřípustnost, se dovolací soud nezabýval důvody, pro které byl žalovaným odklad vykonatelnosti navrhován [srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16 (dostupný na https://nalus.usoud.cz )].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2020
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu