ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.1849.2020.1
sp. zn. 23 Cdo 1849/2020-650
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem, Ph.D., v právní věci žalobce město Aš , se sídlem v Aši, Kamenná 473/52, identifikační číslo osoby 00253901, zastoupeného JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Jateční 2121/6, proti žalované DOB CONSTRUCTION a.s. , se sídlem v Praze 7, U průhonu 1516/32, identifikační číslo osoby 25671464, zastoupené Mgr. Danielem Thelenem, advokátem se sídlem v Praze 7, U průhonu 1516/32, o bezplatné odstranění vad, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 29/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2019, č. j. 21 Co 168/2019-616, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jany Wenigové, advokátky se sídlem v Karlových Varech, Jateční 2121/6.
Odůvodnění:
Žalobce se podanou žalobou domáhal bezplatného odstranění vad díla provedeného žalovanou na základě smlouvy o dílo ze dne 7. 10. 2002, jež byla uzavřena mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelkou; předmět díla spočíval ve výstavbě nájemních bytů.
Okresní soud v Kolíně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 29. 3. 2019, č. j. 8 C 29/2011-580, uložil žalované povinnost bezplatně odstranit určité blíže specifikované vady díla (výrok I), zamítl žalobu v rozsahu zbývajících žalobou specifikovaných vad (výrok II), rozhodl, že se žalobci vrací záloha na znalečné ve výši 20 000 Kč (výrok III), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV a V).
K odvolání žalované směřujícím proti výrokům I, III a IV rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I toliko ve lhůtě k plnění, jinak jej v tomto výroku potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), dále potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III (výrok II rozsudku odvolacího soudu), změnil výroky IV a V rozsudku soudu prvního stupně (výroky III a IV rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok V rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná ve výroku I včasným dovoláním.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 16. 4. 2020, č. j. 8 C 29/2011-637, byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve lhůtě 15 dní. Usnesení soudu prvního stupně bylo žalované doručeno dne 16. 4. 2020, přičemž lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula marně dnem 4. 5. 2020. Žalovaná následně zaplatila soudní poplatek dne 6. 5. 2020.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 27. 3. 2020 vznikla žalované povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 1písm. d) Sazebníku soudních poplatků 14 000 Kč.
Žalovaná ve stávajícím řízení zaplatila soudní poplatek za dovolání dne 6. 5. 2020, neboť až k tomuto dni byla její platba připsána na účet soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3616/2016, usnesení ze dne 23. 4. 2020, sp. zn. 23 Cdo 4276/2019, či usnesení ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. 20 Cdo 466/2020, podle nichž poplatková povinnost účastníka řízení v případě úhrady soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu je splněna dnem připsání platby na účet soudu. Vůči posledně zmíněnému usnesení byla přitom podaná ústavní stížnost, jenž byla Ústavním soudem odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost usnesením ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. III ÚS 1588/20). Učinila tak tedy až po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené v usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. 4. 2020, č. j. 8 C 29/2011-637. Protože k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží a nejednalo se o žádnou výjimku, kdy by soud mohl jednat i bez zaplacení poplatku, byl soud povinen podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, řízení o dovolání zastavit. Jelikož tak neučinil soud prvního stupně, zastavil řízení Nejvyšší soud (poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o dovolání).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost, kterou jim ukládá toto rozhodnutí, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 26. 8. 2020
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu