ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.2431.2020.1
sp. zn. 23 Cdo 2431/2020-266
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobce P. S. , nar. XY, bytem XY, podnikajícím pod IČO XY, proti žalované KAMAplast s.r.o. , naposledy se sídlem v Praze 1, Týnská 632/10, Staré Město, PSČ 110 00 a identifikačním číslem osoby 25029533, zaniklé dne 15. 8. 2020 výmazem z obchodního rejstříku, (naposledy zastoupené Mgr. Drahomírou Kouteckou, advokátkou se sídlem v Chomutově, Škroupova 1325/34, PSČ 430 01), o zaplacení částky 1 563 639,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 26 Cm 159/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2008, č. j. 12 Cmo 323/2007-220, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 28. 1. 2008, č. j. 12 Cmo 323/2007-220, výrokem I. potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 9. 3. 2007, č. j. 26 Cm 159/2005-182, ve výroku I. a II., jimiž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 1 443 737,76 Kč s 2 % úrokem z prodlení od 25. 3. 2005 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 104 255 Kč a České republice - Krajskému soudu v Ústí nad Labem náklady za svědečné ve výši 650 Kč; výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž navrhla zrušení obou citovaných rozsudků a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení; zároveň navrhla odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) se zřetelem k bodu 7. článku II. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2013, tj. před novelou občanského soudního řádu učiněnou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), při zkoumání podmínek řízení a překážek postupu řízení (§103 a §107 o. s. ř.) zjistil z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 119937, že dovolatelka byla ke dni 15. 8. 2020 vymazána z obchodního rejstříku bez právního nástupce poté, co byl na základě usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 99 INS XY ze dne 6. 5. 2020 zrušen konkurs na majetek žalované, jakožto dlužníka, z důvodu splnění rozvrhového usnesení.
Podle §20a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), použitelného s ohledem na ustanovení §3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zaniká právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.
Podle §19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Podle §107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (odstavec 1, věta první). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5, věta první).
Protože žalovaná výmazem z obchodního rejstříku podle §20a odst. 2 obč. zák. zanikla, ztratila tak zároveň způsobilost být účastníkem řízení (§19 o. s. ř.), aniž by měla právního nástupce (§107 odst. 3 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalované podle ustanovení §243c o. s. ř. a §107 odst. 5 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť v řízení, které bylo zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. V řízení, v němž jeden z účastníků ztratil způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.
S ohledem na splnění zákonných podmínek pro zastavení řízení bylo již bezpředmětné se zabývat návrhem dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 9. 2020
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu