ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.2486.2020.1
sp. zn. 23 Cdo 2486/2020-406
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně Kennial a.s. , se sídlem v Praze 5, K Brance 1171/11, identifikační číslo osoby 05417589, zastoupené Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 536/22, proti žalované ČEZ, a. s. , se sídlem v Praze 4, Duhová 2/1444, identifikační číslo osoby 45274649, zastoupené JUDr. Vladimírou Knoblochovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Vinohradská 938/37, o zaplacení 30 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 19 C 271/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2020, č. j. 23 Co 165/2020-198, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 10. 6. 2020, č. j. 23 Co 165/2020-204, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti výroků I a II dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost výroků I a II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2020, č. j. 23 Co 165/2020-198, ve spojení s doplňujícím usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2020, č. j. 23 Co 165/2020-204, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10. 9. 2019, č. j. 19 C 271/2018-75, zamítl žalobu na zaplacení částky 30 000 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 273 944 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem ve spojení s doplňujícím usnesením změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 000 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku odvolacího soudu), rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 2 145 640 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalované povinnost uhradit soudní poplatek za odvolání ve výši 1 350 000 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti výroků I a II rozsudku odvolacího soudu. Svůj návrh odůvodnila tak, že žalobkyně je akciovou společností se základním kapitálem ve výši zákonného minima, která byla dle jejího názoru založena účelově. Obává se, že v případě úhrady žalované částky bude tato částka obratem vyvedena a žalobkyně zlikvidována. Žalovaná by tedy pravděpodobně neměla možnost domoci se jí zpět. Obavy jsou pak dle žalované navýšeny faktem, že žalobkyně byla již dříve v řízení osvobozena pro nemajetnost od soudního poplatku v rozsahu 90 % a navíc její hospodářský výsledek je dlouhodobě záporný. Za uvedeného stavu žalované podle jejího názoru hrozí závažná újma.
Žalobkyně se k návrhu žalované nevyjádřila.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Jedním z nezbytných předpokladů pro vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti je skutečnost, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). V souladu se závěry, které dovolací soud formuloval a odůvodnil v tomto rozhodnutí, a od nichž se neodchýlil ani ve své navazující judikatuře (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud dovodil, že v poměrech žalované v dané věci jsou naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu výroků I a II, neboť v případě, že by žalovaná v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce byla nucena žalobkyni plnit přisouzenou částku, včetně náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů, není pochyb o tom, že by jí hrozila závažná újma. Odklad vykonatelnosti v projednávané věci se přitom nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
Jelikož Nejvyšší soud má v poměrech dané věci předpoklady, za kterých může být odložena vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí (srov. výše již citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016), za splněné, návrhu dovolatelky vyhověl a vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu odložil v rozsahu výroků I a II do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 9. 2020
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu