ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.625.2020.2
sp. zn. 23 Cdo 625/2020-90
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně J. K. , narozené XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, právně zastoupené JUDr. Lucií Kadeřávkovou, advokátkou se sídlem v Benešově, Křižíkova 2062, proti žalované J&J JAKUBISKO FILM EUROPE, SE , se sídlem v Praze 4, Nad údolím 113/72, identifikační číslo osoby 24173711, zastoupené JUDr. Reginou Soukupovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Konviktská 297/12, o zaplacení částky 55 650 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 71/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, č. j. 17 Co 241/2019-51, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Lucie Kadeřávkové, advokátky se sídlem v Benešově, Křižíkova 2062.
Odůvodnění:
Rozsudkem pro uznání ze dne 29. 5. 2019, č. j. 30 C 71/2019-17, Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 55 650 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 703 Kč (výrok II).
Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 55 650 Kč jako odměny za provedení kostymérských prací, neboť v dané věci nastala fikce uznání nároku dle §114b odst. 5 o. s. ř., když se žalovaná ve lhůtě 30 dní písemně nevyjádřila k podané žalobě, k čemuž jí soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 8. 3. 2019, č. j. 30 C 71 /2019-13, které bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 19. 3. 2019.
K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 280 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný, když nepovažoval za opodstatněnou námitku žalované, že v období od února roku 2019 do poloviny června 2019 členka představenstva žalované D. J., která měla jako jediná oprávněná osoba přístup do datové schránky žalované, nebyla s ohledem na svou akutní psychickou poruchu schopna přebírat zásilky z datové schránky žalované, tedy ani soudem prvního stupně doručovanou výzvu ze dne 8. 3. 2019, č. j. 30 C 71/2019-13. Odvolací soud v tomto směru vyšel ze zjištění, že dne 19. 3. 2019 ve 20:28:13 hod. se do datové schránky žalované přihlásila oprávněná osoba, v důsledku čehož byla k tomuto okamžiku datová zpráva žalované doručena.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
K dovolání žalované podala žalobkyně vyjádření.
Na posouzení otázky, zda nastala fikce uznání nároku podle §114b odst. 5 o. s. ř., pokud s ohledem na psychický stav jediné členky představenstva se žalovaná ve stanovené lhůtě nemohla k výzvě soudu prvního stupně vyjádřit k žalobě ani sdělit důvod, který jí v tom bránil, napadené rozhodnutí nezávisí, když s ohledem na odvolací námitku žalované záviselo toliko na posouzení otázky, zda se do datové schránky žalované přihlásila oprávněna osoba, došlo tak k doručení výzvy soudu prvního stupně k vyjádření. Žalovanou předkládaná otázka proto nemůže přípustnost dovolání založit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud k tomu doplňuje, že skutečností, zda žalovaná byla s ohledem na zdravotní stav členky představenstva schopna reagovat na doručenou výzvu k vyjádření k žalobě, se odvolací soud s ohledem na argumentaci žalované předestřenou v průběhu odvolacího řízení vůbec nezabýval. Jestliže žalovaná až v podaném dovolání tvrdí, že z důvodu zdravotního stavu členky představenstva nebyla v rozhodné době schopna se ve věci samé k doručené výzvě vyjádřit, uplatňuje tím v dovolacím řízení nové skutečnosti, což však podle §241a odst. 6 o. s. ř. nelze.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 5. 2020
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu