ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.639.2020.1
sp. zn. 23 Cdo 639/2020-363
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce P. Ch. , nar. XY, s trvalým pobytem v XY, se sídlem v XY, IČO XY, proti žalovanému J. Š. , narozenému XY, s trvalým pobytem v XY, o zaplacení částky 6 809 Kč s příslušenstvím a o zaplacení smluvní pokuty, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 30 Ro 2215/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2004, č. j. 29 Co 327/2004-51, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 29. 3. 2004, č. j. 30 Ro 2215/2003-36, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků.
K odvolání žalobce Krajský soud v Praze usnesením ze dne 28. 5. 2004, č. j. 29 Co 327/2004-51, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž uvedl, že odvolací soud věc a důkazy nesprávně věcně i právně posoudil, nevypořádal se s odvolacími důvody a ve věci nepostupoval správně a dle zákona. Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil věc k řízení soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) úvodem poznamenává, že v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 3. 2005 (článek II bod 3 ve spojení s bodem 2 zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále opět jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Všem třem případům přípustnosti dovolání vypočteným v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je však společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí soudu o tom, zda podané žalobě soud vyhoví nebo ji zamítne. Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně týkající se nepřiznání osvobození od soudních poplatků, rozhodnutím ve věci samé není.
Dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu tedy není podle §237 o. s. ř. přípustné.
Dovolání není přípustné ani podle §238 o. s. ř., neboť se nejedná o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení.
V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. O takový případ se však v dané věci nejedná.
V ustanovení §239 občanský soudní řád vyjmenovává další případy, kdy lze podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu.
Z žádného z uvedených ustanovení občanského soudního řádu však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně týkající se nepřiznání osvobození od soudních poplatků.
Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce – aniž se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 7. 2020
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu