ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.833.2019.3
sp. zn. 23 Cdo 833/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně RegioJet a. s. , se sídlem v Brně, náměstí Svobody 86/17, identifikační číslo osoby 28333187, zastoupené JUDr. Ondřejem Doležalem, advokátem se sídlem v Brně, Koliště 1912/13, proti žalované České dráhy, a. s. , se sídlem v Praze 1, Nábřeží L. Svobody 1222, identifikační číslo osoby 70994226, zastoupené JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Křižovnické náměstí 193/2, za účasti České republiky – Ministerstva dopravy , se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, identifikační číslo osoby 66003008, o zaplacení 716.977.278 Kč s příslušenstvím, o návrhu žalobkyně na zpřístupnění důkazních prostředků, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 Cm 23/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, č. j. 3 Cmo 79/2018-509, doplňujícím usnesením takto:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Cdo 833/2019-558, se doplňuje tak, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, č. j. 3 Cmo 79/2018-509, se současně zrušuje v části výroku, v níž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku V., a v části výroku, kterou odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně ve výroku VI., a i v tomto rozsahu se věc vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) usnesením ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Cdo 833/2019-558, zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, č. j. 3 Cmo 79/2018-509, v části výroku, v níž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ve vyhovující části výroků I. a IV. tak, že tam uložená povinnost se žalované a České republice – Ministerstvu dopravy neukládá, v části výroku, kterou odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II. a III., a v části výroku, kterou odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně v zamítavé části výroku I., a věc v tomto rozsahu vrátil Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.
Na zrušované části výroku jsou přitom závislé i ty části výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, č. j. 3 Cmo 79/2018-509, v níž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku V., kterým soud prvního stupně zamítl návrh žalované, aby soud uložil žalobkyni doplatek jistoty ve výši 9.900.000 Kč, a dále ta část výroku uvedeného rozhodnutí odvolacího soudu, v níž odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně ve výroku VI., kterým soud prvního stupně učinil v tomto výroku specifikované opatření k ochraně obchodního tajemství dotčených subjektů. Uvedené části výroku rozhodnutí odvolacího soudu v důsledku své akcesority ke zrušené části výše označeného usnesení odvolacího soudu nemohou samostatně obstát a musejí být zrušeny.
Nejvyšší soud proto se zřetelem k návrhu žalované přistoupil k vydání tohoto doplňujícího usnesení (§243b o. s. ř. ve spojení s §166 odst. 1 a §167 odst. 2 téhož zákona), kterým současně zrušil usnesení odvolacího soudu v rozsahu, jak se podává ze znění výroku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 1. 2020
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu