ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.268.2020.1
sp. zn. 23 Nd 268/2020-84
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyň a) M. P. , nar. XY, bytem XY, b) Z. K. , nar. XY, bytem XY, zastoupených Mgr. Tomášem Krásným, advokátem se sídlem v Ostravě, Milíčova 1386/8, proti žalované Generali Česká pojišťovna a.s. , identifikační číslo osoby 45272956, se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, o zaplacení částky 342 838 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 83/2019, o návrhu žalobkyň na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 83/2019, se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě domáhají na žalované zaplacení částky 342 838 Kč s příslušenstvím jako plnění z pojistné smlouvy. Usnesením ze dne 17. 5. 2019, č. j. 61 C 216/2018-58, vyslovil Okresní soud v Ostravě svojí místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému. Podáním ze dne 2. 3. 2020 navrhly žalobkyně přikázat věc podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Okresnímu soudu v Ostravě. Svůj návrh odůvodnily tím, že vedení řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 je s ohledem na jejich finanční a osobní situaci náročné, v důsledku čehož nejsou schopny v řízení plnohodnotně uplatňovat svá práva. V tomto směru žalobkyně poukázaly na to, že žalobkyně a) je invalidní důchodkyní a žalobkyně b) je starobní důchodkyní, přičemž obě žalobkyně mají velmi nízké příjmy. Dále žalobkyně uvedly, že manžel žalobkyně a) trpí vážnou nemocí (roztroušenou sklerózou) a je odkázán na celodenní péči své manželky, přičemž současně obě žalobkyně pečují o svou matku, narozenou 6. 9. 1929. Konečně žalobkyně uvedly, že přikázání věci by znamenalo hospodárnější a rychlejší projednání věci, neboť nemovitost, kvůli jejímuž poškození žádají na žalované pojistné plnění, se nachází v O., přičemž případní svědci, jejichž výslech žalobkyně hodlají v řízení navrhnout, jsou z O. nebo jejího okolí.
Žalovaná v podání ze dne 27. 4. 2020 vyslovila nesouhlas s postoupením věci Okresnímu soudu v Ostravě.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána; účastníci mají právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze ze závažných důvodů, které dostatečně opodstatňují průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Nd 335/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Nd 104/2016).
V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci odůvodňují okolnostmi, které dle Nejvyššího soudu opodstatňují postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. Lze totiž očekávat, že skutečnosti podstatné pro rozhodnutí budou spolehlivěji zjištěny a řízení proběhne rychleji a hospodárněji u soudu, jemuž má být podle návrhu věc delegována. Nejvyšší soud zejména vzal v úvahu nepříznivou sociální a finanční situaci žalobkyň v souvislosti se značnou vzdáleností mezi jejich bydlištěm a sídlem příslušného soudu, jakož i skutečnost, že k pojistné události mělo dojít v obvodu navrhovaného soudu, což může vyústit v ekonomičtější postup při provedení alespoň části navrhovaných důkazů. Nejvyšší soud neopomenul hodnotit ani to, že bude-li věc projednávat navrhovaný soud, předejde se tím nutnosti provést dožádání v případě, nařídí-li soud za podmínek upravených v ustanovení §131 o. s. ř. důkaz výslechem žalobkyň. Ze spisu se přitom podává, že příslušný soud dosud neprovedl žádné dokazování, takže s delegací věci k navrhovanému soudu nemůže být spojena obava z prodlužování řízení a oddalování rozhodnutí věci. K výše uvedenému závěru dospěl Nejvyšší soud i přes negativní stanovisko žalované, neboť to nemohlo převážit nad ostatními zvažovanými hledisky, jestliže delegováním věci k Okresnímu soudu v Ostravě se postavení žalované – i vzhledem k jejím poměrům – nijak zásadně neztíží.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud návrhu žalobkyň na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodů vhodnosti vyhověl a věc podle §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu přikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 8. 2020
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu