ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.49.2020.1
sp. zn. 23 Nd 49/2020-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce V. S. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Lukášem Fiedlerem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Klicperova 1266/1, PSČ 500 03, proti žalované Wienerberger s.r.o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Plachého 388/28, IČO 00015253, zastoupené Mgr. Davidem Černým, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, PSČ 779 00, o zaplacení částky 224 488 Kč, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 14 C 109/2018, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 14 C 109/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Přerově domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 224 488 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody.
Okresní soud v Přerově věc předložil podle ustanovení §12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř.
Tento postup odůvodnil Okresní soud v Přerově tím, že jsou ve věci spatřovány důvody pro přikázání věci Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou. Dle jeho názoru lze u tohoto soudu očekávat rychlejší a hospodárnější projednání věci, a to s ohledem na:
1) pravděpodobnou potřebu provádění navrženého důkazu spisem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou (sp. zn. 6 C 246/2017);
2) situování nemovité věci, na které měla dle žalobních tvrzení vzniknout škoda, jejíž náhrady se žalobce domáhá, když lze očekávat nezbytnost provádění důkazů nebo úkonů soudu na místě samém;
3) uvažované zadání jednoho nebo spíše více znaleckých posudků a pravděpodobnou potřebu následného výslechu znalců při jednání, kdy lze uvažovat o jmenování znalců se sídlem blízkým zároveň sídlu soudu a zároveň místu samému;
4) potenciální provádění dalších očekávatelných důkazů;
5) pravděpodobnou potřebu provedení více než jednoho jednání ve věci;
6) zdravotní stav žalobce, který je těžce zdravotně postižen, přičemž je navržen důkaz jeho účastnickou výpovědí;
7) skutečnost, že projednání věci u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou by neměla být na újmu žalované, jejíž účast na jednáních se nejeví jako nezbytně nutná.
Žalobce se k možné delegaci vhodné a výše uvedeným důvodům pro ni vyjádřil tak, že se s těmito důvody ztotožnil, navrhl však věc přikázat Okresnímu soudu v Hradci Králové, či ještě vhodněji Okresnímu soudu v Pardubicích.
Žalovaná s návrhem, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou nesouhlasila. Uváděné důvody se dle jejího názoru nevymykají běžným okolnostem každého soudního řízení, přičemž delegace by mohla vést naopak ke zvýšení nákladů řízení, jejichž náhrada by s přihlédnutím k majetkovým poměrům žalobce byla fakticky nevymahatelná.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
O přikázání věci rozhodl Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený dotčeným soudům – Okresnímu soudu v Přerově a Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 28 Nd 409/2014) nebo po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Nd 303/2014). Při vědomí významu zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jako garance nezávislosti soudní moci, je přitom třeba podmínky přikázání věci jinému soudu vždy vykládat restriktivně (srovnej mimo jiné usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. II. ÚS 469/14). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů; důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Nejvyšší soud v posuzované věci dospěl k závěru, že zde nejsou dány závažné důvody, pro něž lze věc přikázat jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předně lze připomenout, že zdravotní stav účastníka řízení judikaturou za důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti obecně považován není, když standardně bývá v takových případech poukazováno na využití institutu dožádání, případně zastoupení – srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001. Žalobci byl přitom zástupce k ochraně jeho zájmů již ustanoven. Prostřednictvím svého zástupce se tak žalobce může účastnit jednání u Okresního soudu v Přerově, jeho případnou nezbytnou osobní účast při určitém úkonu (účastnické výpovědi) pak je možno řešit též dožádáním podle §39 o. s. ř. (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007).
Důvodem pro přikázání věci Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou pak není ani vzdálenost procesního soudu od nemovité věci, na které měla dle žalobních tvrzení vzniknout škoda, jejíž náhrady se žalobce domáhá. Okresní soud v Přerově může pro případné zpracování znaleckého posudku určit znalce ze seznamu znalců z okolí předmětné nemovité věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 20 Nd 305/2013), současně nic nebrání tomu, aby svědci (či znalci) byli v projednávané věci vyslechnuti prostřednictvím dožádaného soudu, bude-li to účelné, popřípadě aby úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provedl na dožádání jiný soud (§39, §122 odst. 2 o. s. ř.). Institutu dožádání lze využít rovněž v případě potřeby provedení ohledání na místě.
Dostatečně závažným důvodem pro přikázání věci Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou pak Nejvyšší soud neshledal ani potřebu provedení důkazu spisem zde vedeným pod sp. zn. 6 C 246/2017.
Nejvyšší soud při svém rozhodování přihlédl k tomu, že žalovaná s přikázáním věci Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou nesouhlasila. Rovněž v souvislosti s požadavkem na hospodárnost a rychlost řízení zohlednil skutečnost, že Okresní soud v Přerově je s věcí již obeznámen, provedl řadu procesních úkonů ve věci a vydal několik usnesení, přičemž v případě delegace by věc musel nově nastudovat delegovaný soud.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud neshledal důvody pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2020
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu