Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.11.2020, sp. zn. 23 Nd 519/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.519.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.519.2020.1
sp. zn. 23 Nd 519/2020-25 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s. , se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, proti povinnému G. G., nar. XY, o zaplacení 2 175,66 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 11024/2020, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 11024/2020 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově. Odůvodnění: Dne 20. 8. 2020 požádal soudní exekutor exekuční soud o udělení pověření k vedení exekuce proti povinnému. Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 13. 10. 2020, č. j. 26 EXE 11024/2020-22, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po uplynutí odvolací lhůty pro podání odvolání oprávněné předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. Okresní soud v Chomutově v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný není občanem České republiky a oprávněná nemá žádné informace o současném pobytu povinného. Dotazem na Ministerstvo vnitra České republiky soud zjistil, že povinný nemá a nikdy neměl na území České republiky povolen žádný druh pobytu. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu okresní soud konstatoval, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením není oprávněn pátrat po existenci majetku povinného. Na základě aplikace ustanovení §105 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jeno. s. ř.“) a §45 odst. 2 a §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“), dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, jelikož povinný nemá v České republice obecný soud, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 nebo ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Chomutově. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 11. 2020 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/18/2020
Spisová značka:23 Nd 519/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.519.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-02-05