Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2020, sp. zn. 23 Nd 520/2020 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.520.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.520.2020.1
sp. zn. 23 Nd 520/2020-41 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s. , se sídlem v Praze 5, Stodůlky, náměstí Junkových 2808/2, PSČ 155 00, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti povinnému R. B. , narozenému XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72 EXE 2221/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72 EXE 2221/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 4. Odůvodnění: Obvodnímu soudu pro Prahu 4 byla dne 10. 8. 2020 doručena žádost soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 1. 10. 2020, č. j. 72 EXE 2221/2020-36, výrokem pod bodem I vyslovil svoji místní nepříslušnost a výrokem pod bodem II rozhodl, že věc bude po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněné ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Soud prvního stupně uvedl, že lustrací v Centrální evidenci obyvatel a v Informačním systému základních registrů bylo zjištěno z přípisu Ministerstva vnitra, že povinný není uveden v Cizineckém informačním systému. Dále soud zjistil, že povinný není vězněn na území České republiky. Na výzvu soudu oprávněná sdělila, že trvá na nařízení exekuce a sdělila soudu, že jí je známá adresa povinného: XY, nicméně podle sdělení České pošty na uvedenou adresu povinnému nebylo doručováno, nemá zřízen P.O. BOX, nemá zřízen odnos, nemá poštovní schránku a nemá označen zvonek. Soudu není znám ani případný majetek povinného umístěný v jeho obvodu. V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“). Za daných okolností tedy Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu. Podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Obvodní soud pro Prahu 4. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 11. 2020 JUDr. Zdeněk Des předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/26/2020
Spisová značka:23 Nd 520/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.520.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2021-02-19