ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.587.2020.1
sp. zn. 23 Nd 587/2020-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s. , se sídlem v Praze 5, Stodůlky, náměstí Junkových 2808/2, PSČ 155 00, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem,, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti povinnému D. P. , narozenému XY, posledně bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2639/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2639/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Obvodnímu soudu pro Prahu 5 byla dne 2. 11. 2020 doručena žádost soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 4. 11. 2020, č. j. 14 EXE 2639/2020-13, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po uplynutí odvolací lhůty oprávněné předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný neprochází registrem obyvatel, registrem cizinecké policie pro pobyt cizinců a není ani v evidenci osob podnikajících podle živnostenského zákona. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že chybějí podmínky místní příslušnosti, jelikož povinný nemá v České republice obecný soud podle §85 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a proto vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“). Za daných okolností tedy Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 12. 2020
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu