ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.61.2020.1
sp. zn. 23 Nd 61/2020-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci manželů M. B. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Viktorem Kvíčalou, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 195/18, PSČ 796 01, a P. B. , narozeného XY, bytem XY, o rozvod manželství, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 246/2019, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 246/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 předložil podle ustanovení §12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu návrh M. B. (dále jen „manželka“), aby věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 246/2019 byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Prostějově.
Manželka odůvodnila svůj návrh tím, že v současnosti fakticky bydlí v Prostějově na adrese XY, přičemž zde mají bydliště rovněž i obě nezletilé děti manželů. Jedno z nezletilých dětí přitom navštěvuje v Prostějově mateřskou školu, o druhé dítě pak manželka celodenně pečuje a kojí ho. Cesta k soudu do Prahy by tedy pro manželku znamenala obrovskou zátěž, jednak finanční a jednak ve věci péče o nezletilé děti. Manželka přitom nemá nikoho, kdo by jí v péči o nezletilé děti pomohl a komu by je mohla svěřit na celý den, aby se mohla dostavit k jednání do Prahy. Současně poukazuje na skutečnost, že u Okresního soudu v Prostějově je řešena i úprava poměrů k nezletilým dětem do doby do rozvodu i pro dobu po rozvodu.
P. B. (dále jen „manžel“), s návrhem, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Prostějově, nesouhlasil. Skutečnost, že se manželka s dětmi odstěhovala z vlastní vůle do Prostějova, by dle jeho názoru neměla být důvodem přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově.
Podle §383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), je pro řízení příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
Podle §1 odst. 2 z. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
O návrhu na přikázání věci rozhodl Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený dotčeným soudům – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a Okresnímu soudu v Prostějově (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 28 Nd 409/2014) nebo po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Nd 303/2014). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů; důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V posuzované věci nejsou okolnosti uváděné manželkou způsobilé odůvodnit přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově, neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Obvodního soudu pro Prahu 8. Nejvyšší soud opakovaně judikuje, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy (například může jít právě o péči o nezletilé děti), jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 28 Nd 36/2019, ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 4 Nd 10/2008, či ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009).
K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. V projednávané věci však s návrhem manžel výslovně nesouhlasil, přičemž delegací věci by mohl být navozen stav pro manžela nepříznivý.
Okolností odůvodňující přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově pak s ohledem na výše uvedené nemůže být ani skutečnost, že u tohoto soudu je řešena úprava poměrů k nezletilým dětem do doby do rozvodu i pro dobu po rozvodu.
Rovněž lze připomenout, že manželka se jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 může účastnit prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí nebo který jí může být na její žádost ustanoven (za podmínek uvedených v ustanovení §30 o. s. ř.) soudem, případnou nezbytnou osobní účast účastníka při určitém úkonu (účastnické výpovědi) pak je možno řešit též dožádáním podle §39 o. s. ř. (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007).
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 4. 2020
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu