ECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.1447.2020.1
sp. zn. 24 Cdo 1447/2020-144
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph. D., ve věci posuzované V. P., narozené dne XY, trvale XY, fakticky XY, zastoupené M. N., advokátem se sídlem XY, a Centrem sociální a ošetřovatelské pomoci v XY, příspěvkovou organizací se sídlem XY, jako hmotněprávním opatrovníkem, za účasti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, se sídlem v Praze 10, 28. pluku č. 1533/29b, o omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 20 P a Nc 400/2017, 20 P a Nc 401/2017 a 20 Nc 11015/2017, o dovolání posuzované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2019 č.j. 11 Co 312/2019-115, takto:
I. Dovolání posuzované se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání posuzované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18.12.2019 č.j. 11 Co 312/2019-115 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k omezení svéprávnosti ve vztahu k volebnímu právu srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2017, Cpjn 23/2016, uveřejněné pod č. 3 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2017, podle kterého „v řízení o omezení svéprávnosti je soud oprávněn rozhodnout i o tom, zda se posuzovaná osoba omezuje ve svéprávnosti k výkonu volebního práva“ (srov. bod 67. stanoviska), přičemž není vyloučeno (srov. bod 89. stanoviska), že soud omezí posuzovaného ve svéprávnosti pouze k výkonu pasivního volebního práva „za současného ponechání aktivního volebního práva“] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Dovolatelka dále vytýká odvolacímu soudu „nedostatečné právní hodnocení“ ve smyslu názoru, který Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku ze dne 29.11.2017 sp. zn. 30 Cdo 1287/2017, podle kterého „každá významná okolnost, která vypovídá o dosavadním způsobu života posuzovaného člověka, o jeho každodenním jednání, o jeho přístupu k životu, respektive jakákoliv okolnost, která může přispět k posouzení vhodnosti přijetí mírnějšího a méně omezujícího opatření než je omezení jeho svéprávnosti, tedy nejen (výhradně coby favorizující) odborné závěry znalce (v nichž je především konstatována v tom kterém rozsahu zjištěná duševní porucha posuzovaného člověka či absence takové poruchy, nejde-li přirozeně o velmi významné duševní postižení, které v zásadě vylučuje volbu mírnějších a pro takto postiženého člověka méně omezujících opatření), musí být soudem při rozhodování o svéprávnosti velmi pečlivě posouzena, a to jak ve své jednotlivosti, tak i ve vztahu k dalším zjištěným okolnostem, s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, neboť jen za užití takového verifikačního přístupu lze (po pečlivém zhodnocení důkazů) podle §20 odst. 1 z. ř. s. zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí“.
V této souvislosti však dovolatelka opomíjí, že odvolací soud při svém rozhodování postupoval důsledně v souladu s citovaným právním názorem dovolacího soudu, jestliže přihlížel nejen k závěrům znaleckého posudku a výpovědi znalkyně MUDr. Evy Janečkové, ale též ke skutečnostem, který vyplynuly z dalších důkazů (včetně výpovědi samotné posuzované a vyjádření veřejného opatrovníka), a za situace, kdy – jak zdůraznil – „není osoby ochotné vykonávat nápomoc posuzované“, omezil posuzovanou ve svéprávnosti pouze v nezbytně nutné míře (toliko v oblasti rozhodování o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity a ve výkonu pasivního volebního práva), v níž „potřebuje ochranu sama před sebou“.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání posuzované proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 5. 2020
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu