ECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.1757.2020.1
sp. zn. 24 Cdo 1757/2020-109
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobců a) L. S. , narozené dne XY, b) R. S. , narozeného dne XY, obou bytem XY, zastoupených JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Semtín č. 81, proti žalované L. S. , narozené dne XY, bytem XY, o navrácení dědických podílů, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16 C 50/2018, o dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 17. září 2019, č. j. 22 Co 225/2019-83, takto:
I. Dovolání žalobců a) a b) se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 17. 9. 2019, č. j. 22 Co 225/2019-83, podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje obligatorní náležitost (§241a odst. 2 o. s. ř.) spočívající ve vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání [k povinnosti dovolatele vymezit přípustnost dovolání srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 316/2014, ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 33 Cdo 154/2015, nebo stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16; účel právní úpravy přípustnosti dovolání brání tomu, aby si dovolací soud sám posuzoval či dovozoval možný vztah napadeného rozhodnutí odvolacího soudu k judikatuře dovolacího soudu a není přehnaně formalistickým postupem, pokud je dovolání pro tuto vadu (nevymezení přípustnosti dovolání) odmítnuto (viz bod 46 výše zmíněného stanoviska pléna Ústavního soudu)], přičemž tato vada nebyla ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněna a v dovolacím řízení pro ni nelze pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 9. 2020
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu