ECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.2438.2020.1
sp. zn. 24 Cdo 2438/2020-68
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobce Z. Z. , narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Janou Strachoňovou Drexlerovou, advokátkou se sídlem v Brně, Orlí č. 516/20, proti žalovaným 1) L. Z. , narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ladislavem Kolačkovským, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4, a 2) nezletilému AAAAA (pseudonym) , narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému kolizním opatrovníkem Statutárním městem Brno, se sídlem Magistrátu v Brně, Dominikánské nám. č. 1, o popření otcovství a prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 84 Nc 707/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. října 2019, č. j. 70 Co 202/2019-42, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 876 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ladislava Kolačkovského, advokáta se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 10. 2019, č. j. 70 Co 202/2019-42, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle §241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013).
Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, argument, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013); má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem je řešená právní otázka rozhodována rozdílně“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání jen tehdy, je-li z dovolání patrno, jaká rozdílná řešení dané právní otázky a v jakých rozhodnutích se z judikatury dovolacího soudu podávají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3032/2013); způsobilé vymezení předpokladu přípustnosti dovolání, podle kterého „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například již uvedená usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Ačkoli dovolatel ohledně přípustnosti dovolání uvádí, že napadené rozhodnutí „závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a která má být posouzena jinak“, z dovolání není patrno, jaká rozdílná řešení dané právní otázky a v jakých rozhodnutích se z judikatury dovolacího soudu podávají, ani se z obsahu dovolání nepodává, od kterého svého řešení se má dovolací soud podle mínění dovolatele odchýlit. Dovolatel v těchto souvislostech na žádná rozhodnutí dovolacího soudu neodkazuje.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2020
JUDr. Lubomír Ptáček Ph.D.
předseda senátu