ECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.2579.2020.1
sp. zn. 24 Cdo 2579/2020-371
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Romanem Fialou v právní věci žalobce F. F. , narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Šárkou Čejkovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Stýblova č. 961/18, proti žalovaným 1) L. V. , narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Alešem Dvouletým, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská č. 674/55, a 2) J. K. , narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Danielem Honzíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská č. 674/55, za účasti vedlejší účastnice na straně žalobce M. T. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené obecným zmocněncem J. Š., narozeným dne XY, bytem v XY, o určení neplatnosti závěti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 42 C 351/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2020, č. j. 72 Co 457/2019-357, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4.3.2020, č.j. 72 Co 457/2019-357, podle ustanovení §243c odst. 3 věty první a §218a o.s.ř. jako opožděné odmítl, neboť bylo podáno po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. (napadený rozsudek byl dovolateli doručen dne 8.4.2020 a dovolatel proti němu podal dovolání až dne 25.6.2020). Zmeškání této lhůty nelze prominout (srov. §240 odst. 2 o.s.ř.).
Pro úplnost dovolací soud dodává, že dovolání jednak neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.; srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.8.2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 116, ročník 2014, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2014), jednak v něm dovolatel uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 věta první o.s.ř. [namítá-li, že se soudy „pravděpodobně dostatečně neseznámily s argumentací obsaženou v žalobním návrhu“, a nesouhlasí-li dovolatel s tím, které důkazy soudy provedly a jak provedené důkazy hodnotily], a dovolání tak trpí vadami, pro které ani tak nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 9. 2020
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu