ECLI:CZ:NS:2020:24.ND.275.2020.1
sp. zn. 24 Nd 275/2020-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., v právní věci oprávněné Tessile ditta a. s. , se sídlem v Praze 1, Rytířská 411/4, identifikační číslo osoby 278 22 117, zastoupené JUDr. Pavlem Truxou, advokátem se sídlem v Rokycanech, Josefa Knihy 177, proti povinné A. P. , narozené dne XY, bytem v XY, o nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 1123/2020, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 1123/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., se sídlem exekutorského úřadu v Praze 6, Evropská 663/132, podal dne 24. dubna 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné Tessile ditta a. s. ve výši 176,47,- Kč (z titulu náhrady nákladů nalézacího řízení) dle pravomocného a vykonatelného elektronického platebního rozkazu vydaného soudem prvního stupně dne 29. prosince 2010, č. j. 35 EC 4204/2010-14.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. května 2020, č. j. 65 EXE 1123/2020-19, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v žádosti o pověření a nařízení exekuce byla uvedena adresa povinné XY. Lustrací v centrální evidenci obyvatel, jakož i dalších registrech, však nebylo zjištěno, že by povinná měla na území České republiky bydliště. Na dotaz soudu prvního stupně sdělilo Ředitelství služby cizinecké policie, že povinná nikdy neměla na území České republiky povolen žádný druh pobytu ve smyslu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. S ohledem na uvedené proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že současné místo pobytu povinné není známé.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které jsou tu v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě nebylo zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů. Vzhledem k tomu, že v současné době nemá povinná povolen žádný druh pobytu na území České republiky, nelze určit soud povinné ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 věty první exekučního řádu. Protože ze spisu nevyplývá, že by měla povinná na území České republiky majetek, a případnou existenci exekučně postižitelného majetku povinné na území České republiky soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013), není dána místní příslušnost soudu ani podle ustanovení §45 odst. 2 věty poslední exekučního řádu.
Vzhledem k tomu, že v dané věci chybí skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti soudu, Nejvyšší soud po předložení věci soudem prvního stupně rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení tak, že věc projedná soud prvního stupně, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 8. 2020
JUDr. Pavel Vrcha, MBA
předseda senátu