ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.134.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 134/2020-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) M. V., narozený XY, bytem XY, a b) K. V. , narozená XY, bytem XY, zastoupená žalobcem a) M. V., bytem XY, proti žalovaným: 1) V. S., 2) D. B., a 3) M. H., všichni soudci XY, se sídlem XY, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 Nc 290/2019, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 11. 2019, č. j. 70 Co 214/2019, 70 Nc410/2019-29, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 11. 2019, č. j. 70 Co 214/2019, 70 Nc 410/2019-29, potvrdil usnesení ze dne 31. 7. 2019, č. j. 47 Nc 290/2019-20, kterým Městský soud v Brně nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků a zamítl jejich návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Proti tomuto usnesení podali žalobci podání, jež je dle obsahu možno považovat za dovolání, ve kterém rekapitulují dosavadní průběh řízení a důvody, které je vedly k podání žaloby na ochranu osobnosti. Požádali rovněž o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení. Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil, aniž by o této žádosti žalobců rozhodl, zabýval se poplatkovou povinností či vyzval žalobce k zajištění právního zastoupení.
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
S ohledem na jednoznačnou dikci citovaných ustanovení, která s účinností od 30. 9. 2017 vylučují přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím i proti rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce, je dovolání žalobců objektivně nepřípustné, proto je Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Soud prvního stupně nepochybil, předložil-li spis dovolacímu soudu aniž se zabýval poplatkovou povinností a rozhodl o žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, neboť soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. se neplatí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5784/2017), a nejsou-li dovolatelé povinni uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jejich návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. O žádosti dovolatelů o ustanovení zástupce pro dovolací řízení pak není třeba rozhodovat, vzhledem k ustanovení §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř., neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není podle §238 o. s. ř. přípustné.
O náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodne soud v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 1. 2020
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu