ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.1402.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 1402/2020-363
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: H. P., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem Rokycanova 809/1c, 779 00 Olomouc, proti žalované: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace, IČO 47813113, se sídlem Komenského 397/5, 746 01 Opava, zastoupená Mgr. ICLic. Štěpánem Šťastníkem, advokátem se sídlem Olomoucká 153/25, 746 01 Opava, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 17 C 233/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 9. 2019, č. j. 71 Co 318/2018-330, o návrhu žalobkyně na odklad právní moci a vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalobkyně na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 9. 2019, č. j. 71 Co 318/2018-330, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 18. 7. 2018, č. j. 17 C 233/2016-212, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 80 000 Kč a 79 Kč a uložil žalobkyni zaplatit žalované 22 810 Kč na náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. 9. 2019, č. j. 71 Co 318/2018-330, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části ohledně zamítnutí 80 000 Kč a ve výroku o náhradě nákladů řízení, a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 7 623 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání, přičemž současně navrhla odklad jeho právní moci a vykonatelnosti. Tento návrh však nijak neodůvodnila.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Podle §243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že dovolání žalobkyně nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v §238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení §237 a §241a odst. 1 o. s. ř., podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, neboť nositelem práv přiznaných napadeným rozhodnutím je pouze žalovaná.
V projednávané věci však žalobkyně svůj návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nijak neodůvodnila, neuvedla v něm své majetkové poměry ani jiné skutečnosti, z nichž by bylo možno hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí dovodit a nic takového nevyplývá ani z obsahu spisu.
Jelikož podání včasného a projednatelného dovolání možnost automatického odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu nezakládá a dovolatelka svůj návrh nijak neodůvodnila a neprokázala své majetkové poměry, podmínky pro odklad vykonatelnosti nejsou splněny.
Návrhu na odklad právní moci pak nelze vyhovět proto, že dopadá na případy, kde dovoláním napadené rozhodnutí neukládá vynutitelnou povinnost (např. určení práva nebo nahrazení projevu vůle), avšak o takový případ se v projednávané věci nejedná.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalobkyně na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§243 písm. a) a b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 9. 2020
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu