ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.2012.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 2012/2020-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: F. R., narozený XY, bytem XY, proti žalovaným 1. P. S., IČO XY, se sídlem XY, 2. J. M. , narozený XY, bytem XY a 3. J. M. , narozená XY, bytem XY, žalovaní 2 a 3 zastoupeni Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem Na Flusárně 168, Příbram, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu v Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 450/2012, o dovolání žalovaných 2 a 3 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, č. j. 72 Co 23/2020-49, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2020, č. j. 72 Co 23/2020-49, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 11. 2019, č. j. 19 C 450/2012-41, který rozhodl, že po právní moci usnesení bude v řízení pokračovat s procesním nástupcem 1. žalované, společností P. S., IČO XY, se sídlem XY. Městský soud shledal rozhodnutí obvodního soudu podle §107 odst. 1 a 3 o. s. ř. správným, neboť původní první žalovaná, společnost P., IČO XY, se sídlem XY, v průběhu řízení před soudem prvního stupně (ke dni 31. 12. 2014) zanikla fúzí s nástupnickou společností P. B., S., IČO XY, se sídlem XY, nyní P. S., IČO XY, se sídlem XY.
Proti tomuto usnesení podali žalovaní 2 a 3 dovolání, v němž namítají, že jiné soudní řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 36/2011, skončilo pravomocně rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015, č. j. 28 Co 18/2014-272. K zániku prvního žalovaného fúzí došlo v době vyřizování věci sp. zn. 28 Co 18/2014 odvolacím soudem, pročež měl o procesním nástupnictví v nyní projednávané věci rozhodnout odvolací soud, nikoli soud prvního stupně. Podle dovolatelů je postup obvodního soudu i rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 786/2004. Navrhli, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení zastoupenými advokátem (§241 o. s. ř.) uzavřel, že dovolání není přípustné podle §237 o. s. ř.
V dané věci je zcela zřejmé, že obvodní soud rozhodl podle §107 odst. 3 o. s. ř. o pokračování v řízení s právním nástupcem účastníka, který podle §107 odst. 1 o. s. ř. ztratil způsobilost být účastníkem řízení v průběhu řízení před soudem prvního stupně. Napadené usnesení odvolacího soudu se nijak nepříčí závěrům usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 786/2004. V nyní projednávaném sporu o náhradu za ztrátu na výdělku žalobce (sp. zn. 19 C 450/2012) se ke dni zániku prvního žalovaného nacházelo řízení ve fázi, kdy dosud nebylo vydáno rozhodnutí ve věci samé, proto to byl soud prvního stupně, kdo byl (i podle dovolateli zmíněného judikátu) povolán k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107 o. s. ř. Okolnost, že v době zániku původního prvního žalovaného bylo mezi týmiž účastníky před odvolacím soudem vedeno další soudní řízení o zcela jiném nároku (na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce pod sp. zn. 19 C 36/2011), je pro procesní postup v tomto řízení zcela bez významu. O procesním nástupnictví podle §107 o. s. ř. ohledně subjektu, který je účastníkem více soudních sporů, musí být rozhodnuto samostatně v každém soudním řízení, a to tím funkčně příslušným soudem, před kterým bylo řízení vedeno ke dni zániku účastníka.
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2020
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu