ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.48.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 48/2020-350
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobce: D. M. , narozený XY, bytem XY, proti žalované: UPC Česká republika, s. r. o. , se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4, IČO 00562262, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 16 C 25/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2017, č. j. 22 Co 7/2017-69, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (nezastoupen advokátem) podal dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2017, č. j. 22 Co 7/2017-69, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 11. 2016, č. j. 16 C 25/2016-39, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro řízení ve věci ochrany osobnosti, neboť řádně nedoložil svoje majetkové poměry.
Na výzvu soudu podle §241b odst. 2 ve spojení s §241 o. s. ř., jíž byl poučen o procesních důsledcích nevyhovění, reagoval žalobce žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení. Obvodní soud pro Prahu 4 tuto žádost pravomocně zamítl usnesením ze dne 4. 1. 2018, č. j. 16 C 25/2016-137 (odvolání proti tomuto usnesení bylo stejným soudem usnesením ze dne 16. 4. 2018, č. j. 16 C 25/2016-241 odmítnuto pro opožděnost a toto odmítací usnesení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2018, č. j. 22 Co 23/2018, 22 Co 90/2018-297).
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá, jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy a žádost odvolatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů byla pravomocně zamítnuta. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy opakovaně poučen.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat (s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje) rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2, §241b odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť vzhledem k zastavení dovolacího řízení se tento návrh stal bezpředmětným.
Dovolací soud, vzhledem k tomu, že řízení ve věci již bylo pravomocně skončeno, rozhodl i o náhradě nákladů dovolacího řízení, přičemž výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2020
JUDr. Hana Tichá
pověřená členka senátu