ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.888.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 888/2020-641
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: B. H. , narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem se sídlem Aloise Krále 10, Prostějov, proti žalované: Z. Š. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Adrianou Markusovou, advokátkou se sídlem Údolní 16, Brno, o 1.000.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 9 C 270/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2019, č. j. 44 Co 434/2017-596, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu Brně ze dne 4. 9. 2019, č. j. 44 Co 434/2017-596, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 4. 9. 2019, č. j. 44 Co 434/2017-596, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 28. 12. 2016, č. j. 9 C 270/2011-548, v zamítavém výroku o věci samé, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobkyni uložil, aby žalované zaplatila náklady řízení 52.991,95 Kč k rukám její zástupkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku, a uložil žalobkyni zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 9.574,10 k rukám její zástupkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku.
Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v potřebě odchylně od dosavadní judikatury vyložit §420 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, při hodnocení odpovědnosti tzv. pomocníka a osoby, která pomocníka při svém jednání použila, za škodu vzniklou zaviněním pomocníka. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek i rozsudek okresního soudu zrušil a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení. Současně dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s poukazem na morální rozměr celé věci (za prodej domu zprostředkovaný žalovanou neobdržela kupní cenu, nyní nemá ani dům ani finanční prostředky), a s odůvodněním, že náhrada nákladů je pro ni velmi vysoká, není v jejích majetkových možnostech ji splnit. Je starobní a invalidní důchodkyní, celý její příjem činí 14.500 Kč, bydlí v pečovatelském domě, hradí ubytování, stravu, zdravotní péči a návštěvy lékaře, léky a zdravotní pomůcky. Prakticky celý důchod spotřebovává, majetek ani úspory nemá. Neúspěch v soudním řízení se negativně projevuje na jejím zdravotním stavu, případným exekučním řízením by jí hrozila závažná újma.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
V souzené věci lze dovodit reálnou hrozbu závažné újmy, jež by mohla vzniknout dovolatelce, byla-li by k vymožení nákladů řízení nařízena exekuce. Dovolatelka, která bez vlastního zavinění přišla v důchodovém věku o veškerý majetek, z pochopitelných důvodů vnímá svou situaci tíživě. Případné nařízení exekuce by pro ni nepochybně znamenalo značný stres, aniž by s ohledem na majetkové poměry dovolatelky bylo možno očekávat její efektivitu. Současně lze uzavřít, že dovolání nemá vady, které by bránily jeho projednání, je včasné a přípustné, podle napadeného výroku lze nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci a odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby. Aniž by dovolací soud jakkoli předjímal výsledek dovolacího řízení, podle obsahu spisu úspěch dovolání není zcela vyloučen. Nejvyšší soud proto odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu do doby právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2020
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu