ECLI:CZ:NS:2020:25.ND.2.2020.1
sp. zn. 25 Nd 2/2020-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: Intrum Czech, s. r. o. , se sídlem Prosecká 851/64, Praha 9, IČO 27221971, zastoupená Mgr. Robertem Lukešem, advokátem se sídlem 7. května 1109/26, Praha 4, proti žalované: H. G. , narozená XY, trvale bytem XY, o 7.930 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 21 C 109/2018, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 21 C 109/2018, projedná a rozhodne Okresní soud v Teplicích.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Teplicích je pod sp. zn. 21 C 109/2018 vedeno řízení, v němž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení 7.930 Kč s příslušenstvím. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném okresnímu soudu dne 23. 8. 2017, byla jako bydliště žalované uvedena adresa XY, trvalý pobyt má žalovaná nahlášen na adrese XY (tj. adresa XY). Na žádné z těchto dvou adres není kontaktní a prokazatelně zde nebydlí. Bydliště žalované, resp. místo, v němž se žalovaná v době podání žaloby zdržovala, se nepodařilo zjistit ani v součinnosti s Úřadem práce České republiky, Okresní správou sociálního zabezpečení Chomutov a Policí České republiky. Jediná adresa potenciálního bydliště žalované, zjištěná od jejího syna, se nachází na území Spolkové republiky Německo, ani tam se jí však nedaří doručovat.
Okresní soud v Teplicích proto usnesením ze dne 18. 11. 2019, č. j. 21 C 109/2018-92, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §85 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 29. 9. 2017 [srov. čl. II bod 1. zákona č. 296/2017 Sb., podle něhož není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy mimo jiné i založení místní příslušnosti soudu podáním žaloby), však zůstávají zachovány], nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, které bylo publikováno pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, plyne, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo zjistit bydliště žalované ani místo, kde se v době podání žaloby zdržovala, určil Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a ekonomie řízení, aniž zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Teplicích, u nějž byla podána žaloba a který již ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 5. 2020
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu