ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1250.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 1250/2020-92
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce B. V. , bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody ve výši 25.000,- Kč, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení z 19. září 2016
a z 15. března 2017, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 164/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2019,
č. j. 22 Co 124/2019-81, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. října 2019, č. j. 22 Co 124/2019-81, potvrdil usnesení ze dne 18. prosince 2018, č. j. 23 C 164/2014-69, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení z 19. září 2016 a z 15. března 2017.
Dovolaní žalobce (dovolatele) proti citovanému usnesení odvolacího soudu není z posléze uvedených důvodů přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení §237 o.s.ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. i/ a j/ o.s.ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce. Přípustnost dovolání tak nelze opřít o ustanovení §237 o.s.ř., neboť ustanovení §238 odst. 1 písm. i/ a j/ o.s.ř. to vylučují.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle
§243c odst. 1 o.s.ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o.s.ř.) – pro nepřípustnost.
Vznesl-li dovolatel „požadavek dle §243 o.s.ř. na odkladný účinek“, Nejvyšší soud o této žádosti nerozhodoval s ohledem na její bezpředmětnost, neboť podle napadeného rozhodnutí nelze nařídit výkon rozhodnutí či exekuci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 6. 2020
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu