Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.07.2020, sp. zn. 26 Cdo 1764/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1764.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1764.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 1764/2020-1801 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně D. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem se sídlem v Praze 2, Wenzigova 1004/14, proti žalovaným 1. P. J. , narozenému XY, bytem XY, 2. H. I. , narozené XY, bytem XY, a 3. F. Ch. , narozenému XY, bytem XY, všem zastoupeným Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pobočná 1395/1, o určení vlastnictví k akciím a o vydání akcií, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 6/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. září 2019, č. j. 11 Cmo 9/2018-1728, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobkyně je povinna zaplatit každému ze žalovaných na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.573 Kč k rukám Mgr. Zbyška Jaroše, advokáta se sídlem v Praze 4, Pobočná 1395/1, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Žalobkyně napadla dovoláním usnesení Vrchního soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 5. 9. 2019, č. j. 11 Cmo 9/2018-1728, kterým odmítl usnesení Městského soudu v Praze (soud prvního stupně) ze dne 8. 12. 2016, č. j. 47 Cm 6/2006-1626, v části, v níž zamítl její návrh na opravu a doplnění protokolu z jednání, a potvrdil jej ve výrocích, jimiž zamítl její návrh na obnovu řízení, žalobu pro zmatečnost a návrh na přistoupení účastníka a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází a ani z celého jeho obsahu nelze zjistit, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolatelka pouze rozsáhle rekapituluje dosavadní průběh řízení, polemizuje se závěry a postupem soudů obou stupňů, aniž by vymezila jakoukoli právní otázku, na níž napadené rozhodnutí spočívá a kterou by se měl Nejvyšší soud zabývat. Vytýká-li odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami (rozhodnutí je nepřezkoumatelné), uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237- 238a o. s. ř.). Vytýkanou vadou ostatně napadené rozhodnutí ani netrpí. Dovolání proti výrokům o nákladech řízení není přípustné ani podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. a dovolání proti výroku, jímž odvolací soud odmítl odvolání, není přípustné podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 1. 7. 2020 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/01/2020
Spisová značka:26 Cdo 1764/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1764.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:09/15/2020
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 1202/21; sp. zn. II.ÚS 1809/21
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12