ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1827.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 1827/2020-289
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně M. K. , bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Kučerou, advokátem se sídlem v Novém Boru, Sloupská 135, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Letenská 525/15, IČO: 00006947, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 520,- Kč s příslušenstvím, o žalobách pro zmatečnost podaných žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. října 2008, č. j. 35 Co 634/2008-161, a rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 26. srpna 2008, č. j. 8 C 310/2004-130, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 1. prosince 2008, č. j. 35 Co 605/2008-163, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 65 C 5/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2017, č. j. 4 Co 178/2017-204, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 26. dubna 2017, č. j. 65 C 5/2011-189, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a neustanovil jí zástupce z řad advokátů pro řízení o jejím dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2016, č. j. 4 Co 16/2016-141 (výrok II.).
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 13. listopadu 2017, č. j. 4 Co 178/2017-204, usnesení soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobkyni se nevydává a potvrdil ve výroku II.
Dovolaní žalobkyně (dovolatelky) proti citovanému usnesení odvolacího soudu, k němuž se žalovaná písemně vyjádřila, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení §237 o. s. ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. i/ a j/ o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce. Přípustnost dovolání tak nelze opřít o ustanovení §237 o. s. ř., neboť ustanovení §238 odst. 1 písm. i/ a j/ o. s. ř. to vylučují.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 8. 2020
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu