ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.2177.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 2177/2020-102
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci navrhovatele L. D. , narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Janem Koptišem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Široká 432/11, za účasti Společenství vlastníků XY , se sídlem v XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Ondřejem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 304/9, o určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 65/2017, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2019, č. j. 6 Cmo 126/2018-74, ve znění usnesení ze dne 21. ledna 2020, č. j. 6 Cmo 126/2018-91, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel napadl dovoláním usnesení Vrchního soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 24. 9. 2019, č. j. 6 Cmo 126/2018-74, ve znění usnesení ze dne 21. 1. 2020, č. j. 6 Cmo 126/2018-91, kterým potvrdil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) ze dne 12. 12. 2017, č. j. 13 Cm 65/2017-48, jímž zamítl návrh na určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 26. 10. 2016 (o schválení výtahů podle nových stanov ze dne 26. 10. 2016) a návrh o zákazu jednání podle stanov ze dne 26. 10. 2016 ohledně schválení výtahů a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání navrhovatele není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, neboť odvolací soud posoudil otázku možné aplikace §260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen „o. z.“), v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek podle §1209 odst. 1 o. z. v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, uveřejněné pod číslem 66/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Právní úprava společenství vlastníků neobsahuje ustanovení obdobné §260 odst. 1 o. z., jeho použití nevylučuje, a to ani v řízení podle §1209 odst. 1 o. z. Prostřednictvím §1221 o. z. se tak §260 o. z. použije přiměřeně i v poměrech společenství vlastníků, neboť i v tomto případě je vhodné dát přednost při porušení zákona nebo stanov s méně závažnými následky zájmu společenství před individuálním zájmem vlastníka jednotky, nebo ochraně práv třetích osob nabytých v dobré víře.
Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatele podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Dovolatel sice napadl dovoláním všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak výroky, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, napadá zjevně jen proto, že jde o výroky akcesorické. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění, navíc dovolání proti těmto výrokům by ani nebylo přípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 9. 2020
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu