ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.273.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 273/2020-313
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobce R. V. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Šarmanem, advokátem se sídlem v Brně, Pekárenská 330/12, proti žalované VV SKLO s.r.o. , se sídlem v Křižanově, Ořechovská 551, IČO 26282135, zastoupené Mgr. Vítem Hrnčiříkem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Šrobárova 2002/40, o zaplacení 194.943,51 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 367/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 9. září 2019, č. j. 72 Co 148/2019-293, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.132 Kč k rukám Mgr. Víta Hrnčiříka, LL.M., advokáta se sídlem v Praze, Šrobárova 2002/40, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalobce napadl dovoláním rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě (odvolací soud) ze dne 9. 9. 2019, č. j. 72 Co 148/2019-293, jímž potvrdil výroky rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (soud prvního stupně) ze dne 25. 10. 2018, č. j. 10 C 367/2015-255, kterými zamítl žalobu o zaplacení částky 194.943,51 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení, a uložil žalobci zaplatit náklady státu, změnil výrok o náhradě nákladů řízení (jejich výši) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné. Otázku, zda lze za nájem sjednaný na dobu neurčitou považovat nájemní smlouvu k pozemku, v níž se strany dohodly na době nájmu v délce 94 let s tím, že žalovaná (nájemkyně) na pozemku vybuduje průmyslový areál, posoudil odvolací soud v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Platnost nájemní smlouvy, včetně doby, na níž byla uzavřena, je třeba s ohledem na dobu, kdy byla uzavřena (28. 6. 2005), posuzovat podle předcházející právní úpravy (§3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“).
Za účinnosti obč. zák. ustálená soudní praxe považovala nájem uzavřený na dobu přesahující délku obvyklého lidského života zpravidla za nájem uzavřený na dobu neurčitou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2747/2004, ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 26 Cdo 124/2010). Nejvyšší soud však zároveň v rozsudku ze dne 30. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 60/2012, zdůraznil, že úsudek, že při době nájmu „přesahující obvyklou délku lidského života“ jde ve skutečnosti o nájem sjednaný na dobu neurčitou, se musí odvíjet i od zhodnocení účelu sjednaného nájmu. Lze-li účelu nájmu dosáhnout jen s přiměřenou garancí délky doby nájmu - s ohledem na investice nájemce do předmětu nájmu, které by nevynaložil, pokud by věděl, že může být nájem bez jeho zapříčinění vypovězen - a proto je záměrně a v souladu s vůlí stran (v době uzavření nájemní smlouvy) sjednán na dlouhou dobu, může být i takový nájem uzavřený na dobu přesahující délku obvyklého lidského života považován (výjimečně) za uzavřený na dobu určitou. Pro závěr, zda nájemní smlouvu je třeba pokládat za nájemní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, není významné, v jakém řízení (o vyklizení, určení neplatnosti výpovědi z nájmu, zaplacení úhrady za užívání atd.) je tato otázka řešena.
Závěr odvolacího soudu, že v dané věci bylo vůli stran při uzavírání nájemní smlouvy s ohledem na investice - vybudování průmyslového areálu – uzavřít smlouvu o nájmu pozemku na velmi dlouhou dobu s omezenými důvody jejího skončení výpovědí, a že v daném případě byly dány výjimečné okolnosti, pro něž lze účelu nájmu dosáhnout jen dlouhou dobou nájmu, tak odpovídá ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu.
Dovolání není přípustné ani pro posouzení otázky, zda spor o vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku bez právního důvodu řeší s konečnou platností, jestli je pozemek užíván bez právního důvodu, neboť na ní napadené rozhodnutí nespočívá.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí)
V Brně dne 13. 5. 2020
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu