ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.3106.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 3106/2020-283
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce F. Š. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Mgr. Pavlem Koskem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Pernštýnská 40, proti žalovaným 1. E. R., narozenému XY, a 2. Z. R. , narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Vladimírem Krejčím, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sukova třída 1260, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 26 C 60/2018, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. března 2020, č. j. 27 Co 365/2019-239, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 3. 2020, č. j. 27 Co 365/2019-239, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích (soud prvního stupně) ze dne 24. 4. 2018, č. j. 26 C 60/2018-17, jímž rozsudkem pro uznání podle §153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), uložil žalovaným vyklidit tam specifikovaný pozemek a dům do patnácti dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť otázku, zda je možné v řízení o odvolání proti rozsudku pro uznání vydanému podle §153a odst. 3 o. s. ř. rozhodnout o neúčinnosti doručení usnesení obsahujícího výzvu k vyjádření podle §114b o. s. ř., posoudil odvolací soud v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 30/2015, uveřejněné pod číslem 63/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), od níž není důvod se odchýlit.
O neúčinnosti doručení rozhoduje soud odesílající písemnost, jejíž doručení má být neúčinné, podle ustanovení §50d o. s. ř. jen pro účely řízení, které u něho (ještě) probíhá. Vydal-li odesílající soud rozhodnutí, kterým se u něj řízení končí, je vyloučeno, aby poté posuzoval podle ustanovení §50d o. s. ř. neúčinnost doručení jím vydaných rozhodnutí. Řádnost a účinnost doručení usnesení, jímž soud žalované vyzýval, aby se vyjádřili k žalobě podle §114b o. s. ř., přezkoumává odvolací soud podle §205b o. s. ř. v řízení o odvolání proti rozsudku pro uznání v rámci přezkumu toho, zda byly splněny předpoklady pro jeho vydání.
Odvolací soud se v této věci otázkou doručení usnesení obsahujícího výzvu podle §114b o. s. ř. zabýval a podrobně odůvodnil, proč má za to, že bylo řádně doručeno oběma žalovaným; rovněž pečlivě odůvodnil, proč není na místě rozhodnout o neúčinnosti doručení podle §50d o. s. ř., a neopominul ani skutečnost, že žalovaní ani netvrdili, z jakého omluvitelného důvodu se s (doručeným) usnesením neseznámili a že podle obsahu spisu ve skutečnosti namítali, že usnesení nebylo 1. žalovanému vůbec doručeno.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 12. 2020
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu