ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.4057.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 4057/2019-197
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobce Stavebního bytového družstva Neratovice , se sídlem v Neratovicích, Na Výsluní 1314, IČO 00036048, zastoupeného JUDr. Oskarem Matouškem, advokátem se sídlem v Mělníku, Krombholcova 327/15, proti žalované G. K. , narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Andrejem Najmanem, advokátem se sídlem v Neratovicích, nám. Republiky 400, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 76/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2018, č. j. 26 Co 119/2018-106, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 2.178 Kč k rukám JUDr. Oskara Matouška, advokáta se sídlem v Mělníku, Krombholcova 327/15, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 15. 8. 2018, č. j. 26 Co 119/2018-106, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mělníku (soud prvního stupně) ze dne 5. 9. 2017, č. j. 12 C 76/2017-48, jímž jí uložil vyklidit tam specifikovaný byt a předat jej žalobci do jednoho měsíce od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení, současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Podáním dovolání vznikla žalované povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání [viz §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017], který činí podle položky 23 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků 14.000 Kč.
Jelikož žalovaná nezaplatila soudní poplatek s podáním dovolání, soud prvního stupně ji usnesením ze dne 30. 11. 2018, č. j. 12 C 76/2017-131, které jí bylo doručeno
3. 12. 2018, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 14.000 Kč do 15 dnů od jeho doručení. Protože ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 12. 2018, č. j. 12 C 76/2017-133, dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil. Žalovaná zaplatila soudní poplatek až 17. 1. 2019 a poté 18. 1. 2019 podala odvolání proti usnesení o zastavení řízení. Soud prvního stupně poté usnesením ze dne 27. 5. 2019, č. j. 12 C 76/2017-175, své předchozí usnesení (č. l. 133) změnil tak, že se řízení o dovolání žalované nezastavuje, zároveň rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši 4.000 Kč (měl za to, že správně měl být vyměřen podle Sazebníku poplatků ve znění účinném do 29. 9. 2017 ve výši 10.000 Kč) a předložil spis s dovoláním Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Podle čl. VI. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který nabyl účinnosti 30. 9. 2017, se na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Dovolací soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil, že poplatková povinnost založená dovoláním [§4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích], které bylo podáno v době, kdy již byl účinný zákon č. 296/2017 Sb., se řídí zákonem o soudních poplatcích ve znění zákona č. 296/2017 Sb. V případě nezaplacení soudního poplatku za dovolání tak není podstatné, kdy bylo zahájeno řízení u soudu prvního stupně, případně u odvolacího soudu, ale kdy bylo zahájeno dovolací řízení, tedy kdy bylo podáno dovolání (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2827/2018, ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4481/2018, ze dne 31. 7. 2019, sen. zn. 29 ICdo 156/2018).
Podala-li žalovaná dovolání u soudu dne 23. 11. 2018, je třeba postupovat podle zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017.
Nezaplatí-li poplatník (dovolatel) soudní poplatek společně s dovoláním, vyzve ho soud podle §9 odst. 1, 2 zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, k jeho úhradě a stanoví mu lhůtu, po jejímž uplynutí řízení zastaví (nejde-li o některou z výjimek, kdy soud může jednat a rozhodnout i bez zaplacení soudního poplatku); k zaplacení poplatku po této lhůtě již nemůže přihlédnout (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněné pod číslem 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaná soudní poplatek za dovolání nezaplatila ani společně s dovoláním, ani ve lhůtě (dodatečně) stanovené usnesením soudu prvního stupně, zaplatila ho až po uplynutí této lhůty. Protože k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží a nejednalo se o žádnou výjimku, kdy by soud mohl jednat i bez zaplacení poplatku, byl soud povinen podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, řízení o dovolání zastavit. Jelikož tak neučinil soud prvního stupně (správné rozhodnutí o zastavení řízení v rámci autoremedury změnil tak, že se řízení nezastavuje), zastavil řízení Nejvyšší soud (poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o dovolání).
Jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že úhrada soudního poplatku je zastupitelným jednáním, nejde o povinnost účastníka osobně v řízení něco vykonat, a proto účinky doručení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nastávají u zastoupeného účastníka doručením tohoto usnesení jeho zástupci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2000,
sp. zn. 21 Cdo 1949/99, uveřejněné pod číslem 1/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4481/2018, nebo
ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1989/2019 a judikatura v něm citovaná).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 5. 2. 2020
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu