ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.929.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 929/2020-134
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci navrhovatelů a) K. V. , narozeného XY, a b) J. V. , narozené XY, obou bytem XY, zastoupených Mgr. Petrem Langem, LL.M., advokátem se sídlem v Brně, Jakubská 156/2, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Jarmilou Nedoma, advokátkou se sídlem v Brně, Pekařská 440/84, o určení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 195/2018, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. listopadu 2019, č. j. 8 Cmo 145/2019-105, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Navrhovatelé a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit Společenství vlastníků XY , se sídlem XY, IČO XY, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč k rukám JUDr. Jarmily Nedoma, advokátky se sídlem v Brně, Pekařská 440/84, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 6. 11. 2019, č. j. 8 Cmo 145/2019-105, potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně (soud prvního stupně) ze dne 2. 4. 2019, č. j. 19 Cm 195/2018-80, jímž rozhodl, že se nevyslovuje neplatnost usnesení shromáždění vlastníků jednotek Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO XY (dále též jen „SVJ“) přijatého mimo shromáždění vlastníků jednotek dne 16. 5. 2018, hlasováním konaným od 29. 4. 2018 do 16. 5. 2018 o výměně termoregulačních ventilů a radiátorových šroubení za nové s revizí, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání navrhovatelů proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 (ve spojení s §243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Předně je třeba uvést, že dovolatelé zpochybňují právní posouzení učiněné odvolacím soudem také prostřednictvím skutkových námitek (zejména rozsah informací, které měli k dispozici, obsah stanov a přijatého rozhodnutí) a nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování. Tím však uplatnili dovolací důvod, který nemají k dispozici (srov. ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.). Zjišťuje-li soud obsah smlouvy nebo vůli účastníků, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněného pod číslem 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 20. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 853/2007). Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř. nelze dovoláním úspěšně napadnout (viz např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry pečlivě odůvodnily.
Dovolatelé nesouhlasí s výkladem obsahu čl. 10 stanov a se závěrem odvolacího soudu, že předmětem rozhodnutí mimo shromáždění byla ve smyslu čl. 10 odst. 3 stanov pouze jediná důležitá záležitost (oprava otopného systému), jež zahrnovala několik dílčích bodů. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí přitom vyplývá, že odvolací soud při výkladu stanov zcela respektoval výkladová pravidla určená ustanoveními §555 – 558 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a zásady pro výklad právního jednání formulované např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněného pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Dovolání nemůže být přípustné ani pro řešení otázky, zda vlastníci jednotek mohou rozhodovat mimo shromáždění, ačkoliv se před tímto rozhodováním nekonalo neusnášeníschopné shromáždění, neboť možnost upravit si ve stanovách rozhodování mimo shromáždění i v dalších případech (tedy nejen pro případ, kdy svolané shromáždění nebylo usnášeníschopné), vyplývá přímo z ustanovení §1210 odst. 2 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020, jehož výklad nevyvolává žádné pochybnosti. Stanovy SVJ právě takové (další) případy upravovaly.
Dovolatelé dále vztáhli vylíčení, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - 238a o. s. ř.) k posouzení otázek, na nichž však napadené rozhodnutí nespočívá. Na posouzení otázky, zda SVJ bylo oprávněno uložit vlastníkům vyměnit technické prvky topného systému, které mají ve svém výlučném vlastnictví, rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí. Rovněž, namítají-li, že „lze spatřovat důležitý zájem v okolnostech, kdy je zasahováno, byť v nižších peněžních částkách, do sfér všech vlastníků jednotek“, přehlíží, že odvolací soud ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že s ohledem na záležitost, o níž bylo rozhodnuto napadeným usnesením (rekonstrukce společného otopného systému), je dán důležitý důvod pro přezkum jeho platnosti ve smyslu §1209 o. z., důvody pro vyslovení jeho neplatnosti však neshledal.
Odvolací soud sice („nad rámec“) konstatoval, že i kdyby v dané věci nešlo o rozhodnutí o jediné důležité záležitosti (o které bylo možné podle čl. 10 odst. 3 stanov rozhodnout mimo zasedání), pak nelze s ohledem na výši nákladů (v řádu tisícikorun) na výměnu prvků topné soustavy v bytové jednotce shledat důležitý důvod pro přezkum toliko dílčího rozhodnutí o neplacení příspěvku do fondu oprav po dobu tří měsíců. Jde však pouze o podpůrný argument (argument „navíc“), na němž ve skutečnosti napadené rozhodnutí nespočívá. Ostatně tento závěr (i kdyby na něm rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo) je v souladu s judikaturou dovolacího soudu. Důležitý důvod ve smyslu §1209 o. z. je dán, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav (příspěvků na správu domu a pozemku), nejde-li o zvýšení extrémní (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). Nemůže jím být tudíž ani usnesení, jímž bylo v projednávané věci rozhodnuto o prominutí plateb příspěvků na správu domu a pozemku toliko na tři měsíce.
Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatelů podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 25. 8. 2020
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu