ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.951.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 951/2020-366
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobce J. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Markem Kovandou, advokátem se sídlem v Praze, Malá Štěpánská 1932/3, proti žalovanému D. M., narozenému XY, bytem XY, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 10 C 180/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. listopadu 2019, č. j. 8 Co 1468/2019-324, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) rozsudkem ze dne 7. 11. 2019, č. j. 8 Co 1468/2019-324, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 19. 7. 2019, č. j. 10 C 180/2018-281, v části, v níž uložil žalovanému vyklidit pozemky XY, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY na LV XY pro k. ú. XY, změnil ho v části týkající se lhůty k jejich vyklizení a v části týkající se vyklizení pozemku XY včetně stavby XY stojící na tomto pozemku, a pozemků XY zapsaných na stejném LV tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl, současně rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů.
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti měnícím výrokům rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se však v textu dovolání nenachází a nelze jej zjistit ani z celého jeho obsahu. Požadavek, aby právní otázka (platnost smlouvy) byla dovolacím soudem posouzena jinak (než soudem odvolacím), není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013, odmítl, či výše citované R 4/2014).
Zpochybňuje-li dovolatel právní posouzení učiněné odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek a nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování, uplatňuje dovolací důvod, který nemá k dispozici (srov. ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.). Totéž platí o námitkách, jimiž zpochybňuje obsah nájemní smlouvy. Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevu vůle, jde o skutkové zjištění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný pod číslem 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 20. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 853/2007). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění odvolacího soudu (soudu prvního stupně) nevykazují jakýkoli významný nesoulad s provedenými důkazy ani s obsahem spisu.
Rovněž námitkou, že rozhodnutí odvolacího soudu je překvapivé, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může totiž dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237-238a o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 1. 6. 2020
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu