ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.148.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 148/2019-398
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce P. H. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Pavlasem, Ph.D., advokátem, se sídlem ve Velkém Meziříčí, Náměstí 22/24, PSČ 594 01, proti žalovanému Honebnímu společenstvu Biskupice , se sídlem v Biskupicích-Pulkově, Biskupice 40, PSČ 675 57, identifikační číslo osoby 47443073, zastoupenému Mgr. Robertem Scigielem, advokátem, se sídlem v Brně, Ptašínského 311/8, PSČ 602 00, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu honitby a o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 4 C 1/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 9. 2018, č. j. 37 Co 122/2017-339, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 15. 12. 2016, č. j. 4 C 1/2015-311, vyslovil „neplatnost výsledků hlasování, k němuž došlo mimo valnou hromadu žalovaného ve věci návrhu na rozhodnutí valné hromady per rollam ze dne 20. 10. 2015, učiněné dopisem ze dne 12. 11. 2015 podepsaným L. H., honebním starostou“ (dále též jen „rozhodnutí valné hromady“) [výrok I.], určil, že výpověď nájemní smlouvy uzavřené dne 7. 1. 2013 o nájmu honitby mezi žalobcem a žalovaným, učiněná dopisem ze dne 18. 11. 2015, je neplatná (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
[2] Krajský soud v Brně k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Dovoláním zpochybněný závěr (implicitně přijatý odvolacím soudem), podle něhož je členem honebního společenstva vlastník honebních pozemků, který do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámil písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí, a že členu honebního společenstva přísluší hlasovací právo (přičemž počet hlasů se odvíjí od výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu), se podává zcela jasně z §26 odst. 1 a §22 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a vychází z něj i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4297/2017).
[5] Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí, ve smyslu §237 o. s. ř.
[6] Námitka dovolatele, podle níž popsaný výklad odporuje ústavnímu pořádku, neboť nutí subjekty k účasti na právnické osobě proti jejich vůli, není důvodná. Osoba, která nemá zájem být členem honebního společenstva, může své členství kdykoliv ukončit, resp. sdělit, že s členstvím nesouhlasí (viz §26 odst. 1 a odst. 3 zákona o myslivosti, a nález Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 34/03).
[7] Pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že s ohledem na §21 odst. 4 o. s. ř. nepřihlédl k podání ze dne 17. 12. 2018, doručenému soudu prvního stupně dne 18. 12. 2018, kterým F. P. vzal „za žalovaného“ dovolání v plném rozsahu zpět.
[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 2. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu