ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2100.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 2100/2019-70
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Ivo Waldera v právní věci navrhovatele P. R. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ivo Suchomelem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Durychova 101/66, PSČ 142 00, za účasti O. I. P. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Ondřejem Trnkou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Záhřebská 154/30, PSČ 120 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 8/2018, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2018, č. j. 14 Cmo 369/2018-44, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 8. 2018, č. j. 75 Cm 8/2018-26, ustanovil advokáta J. K. opatrovníkem společnosti O. I. P. (dále jen „společnost“), podle §29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
[2] K odvolání společnosti zastoupené advokátem Mgr. Ondřejem Trnkou (dále jen „Mgr. O. T.“), Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se opatrovník společnosti neustanovuje.
[3] Proti v záhlaví uvedenému usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Dovolatelem předestřená otázka, zda vykonatelností předběžného opatření, kterým bylo zakázáno (jediné) jednatelce zastupovat společnost, došlo k pozastavení účinků plné moci, kterou tato jednatelka za společnost před nařízením předběžného opatření udělila třetí osobě (Mgr. O. T.), přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť odvolací soud ji posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
[5] Z té se podává, že zánik funkce jednatele, který udělil za společnost plnou moc k jejímu zastupování, k němuž by došlo poté, kdy byla plná moc udělena, ani skutečnost, že by tento jednatel byl v důsledku okolností nastalých po udělení plné moci částečně omezen v oprávnění zastupovat společnost pro střet zájmů, neodůvodňují závěr o neplatnosti udělené plné moci či jejím zániku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 136/2012, ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 32 Cdo 210/2012, či ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016). Tyto závěry se obdobně uplatní i v poměrech projednávané věci.
[6] Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud dodává, že v projednávané věci bylo předběžným opatřením zakázáno jednat za společnost toliko jednatelce společnosti S. K. - Q. a „jejím zástupcům“ (předběžné opatření pomíjí, že k výkonu funkce jednatele se nelze nechat zastoupit). Účinky předběžného opatření se proto nevztahují na Mgr. O. T., který není „zástupcem jmenované“, ale zástupcem společnosti.
[7] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno.
[8] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2020
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu