Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2020, sp. zn. 27 Cdo 2750/2019 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2750.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2750.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 2750/2019-499 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Ivo Waldera a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele P. B. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Danielem Tomíčkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Jurečkova 643/20, PSČ 702 00, za účasti "Bytového družstva Hradeckých l", družstva , se sídlem v Praze 4, Hradeckých 1604/1, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 61861740, zastoupeného JUDr. Hanou Ružarovskou, advokátkou, se sídlem v Rudné, Jižní 1425/36, PSČ 252 19, o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 71 Cm 175/2012, o dovolání "Bytového družstva Hradeckých l", družstva, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. 6 Cmo 208/2018-465, takto: I. Dovolání se odmítá . II. "Bytové družstvo Hradeckých l", družstvo je povinno zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: [1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 4. 2018, č. j. 71 Cm 175/2012-413, uložil "Bytovému družstvu Hradeckých l", družstvu (dále též jen „družstvo“), povinnost uzavřít s navrhovatelem smlouvu o bezúplatném převodu bytové jednotky ve znění určeném ve výroku (výrok I.), zamítl návrh na uložení povinnosti uzavřít s navrhovatelem smlouvu o převodu ve výroku specifikované nebytové jednotky (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). [2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání družstva rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [3] Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. [4] Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož se účast povinné V. M. (převodkyně členských práv a povinností na navrhovatele) v družstvu obnovila, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. [5] Z té se podává, že nebyla-li vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením členských práv a povinností, členství v družstvu, zaniklé v důsledku exekuce postihující členská práva a povinnosti, se obnoví, zaniknou-li účinky exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2827/2012, uveřejněný pod číslem 109/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2010, sp. zn. 26 Cdo 5409/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3218/2015). [6] V projednávané věci je ze skutkových zjištění soudů zřejmé, že usnesení exekutora o zastavení exekuce nabylo právní moci poté, co družstvo exekutorovi vyplatilo pohledávku povinné na vypořádací podíl, ale ještě před tím, než exekutor vyplatil vymáhanou částku oprávněnému. V tomto okamžiku byly splněny všechny zákonné podmínky obnovení účasti povinné v družstvu podle §231 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, – účinky exekučního příkazu postihujícího členská práva a povinnosti v družstvu zanikly, aniž by byla vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením členských práv a povinností v družstvu. Následné vyplacení vymáhané pohledávky exekutorem oprávněnému je z pohledu obnovení účasti povinné v družstvu bez významu. [7] Dovolatel spolu s dovoláním navrhuje odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci je závislé povahy a dovolání bylo odmítnuto, Nejvyšší soud se důvody návrhu nezabýval (k tomu srov. odst. 34 nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). [8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se navrhovatel domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 25. 11. 2020 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/25/2020
Spisová značka:27 Cdo 2750/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2750.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Družstvo
Bytové družstvo
Exekuce
Dotčené předpisy:§231 odst. 2 obch. zák.
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:02/06/2021
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 472/21
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12